Akordy a text

Druhá tráva – Než zazvoní hrana


1. Povídá mi ta moje, prej: „Dej si bacha!“
a narovná si pásek z hadiny
jestli prej se někdy dotknu nákejch bab
hubu že mi rozvalí
a za pár minut nato zvoní brácha
a za ním ňáký vzdušný holčiny
a říká: když s ním nevobjedu, nejsem chlap
těhle vosum Mařen z Magdaly

R. Ale já přece nejsem jenom tak nějakej „dej sem“
ale já přece nejsem jenom tak nějakej ostrov

2. Někde v patře hrajou věčný hrátky mládí
tančí a strop je houští kastanět
a přitom tiše šeptá poklopec
tu velikou lež jako věž
jen se směju, ale stejně mi to vadí
a ptám se: „Matko, kolik je mi vlastně let?“
Říká právem: „No, to už není moje věc
oblíkni se, nastydneš“

R. Ale já přece nejsem…

*: Mám rád každýho a milován jsem všemi
a s vojskem sobě rovných překročím
všechny meze, všechny zákony a cíle
všechno dobrý, všechno zlý si ochočím.

*: Ať zvoní zvony na nahatý zemi,
ať světlomety perou do očí,
ať každej ví, že přišla moje chvíle,
ať to každej ví a chystá obročí.

3. Slyším, že někde snad se stala chyba,
někdo zalhal, někdo zapomněl či spal,
bylo horko, nebo možná velkej mráz,
a někdo ukrad peřinu,
víš, nejsem delfín, ale ani malá ryba,
a už dlouho nemám, proč bych sobě lhal,
bude ráno a ty říkáš:„Dej mi čas,“
a já nemám ani vteřinu.

R. [: Ale já přece nejsem… :]2x
…jenom tak nějakej ostrov