{title: Karlín}
{subtitle:Ivan Hlas}

{c:1.}
[A]V podivným bytě jsem se naš[D]el
[A]na patře pachuť trávy spále[D]ný.
[A]Snad jsem si v noci trochu za[D]šel,
[A]ta holka jenom krčí ra[D]meny,
[A]zpívá si typ-ta-dy-[D]da

{c:2.}
Pod okny kolem šedejch domů
Evropu odděluje viadukt.
Skupinky excelentních Rómů,
zpívaj svůj roztouženej kontrapunkt,
zpívaj si typ-ta-dy-da

{start_of_chorus: R.}
[A]Karlín ó-ó [D]Karlín
má černou [A]duši, ó [D]Karlín
tamtamy [A]buší, ó [D]Karlín,
[E]má zvláštní chuť,
[D]vzduch je jak rtuť – překrásně [A]voní.
{end_of_chorus}

{c:3.}
Před kostelem pomodlím se k bohu,
ať přejdou tyhle temný závratě.
V karlínským centrál parku v rohu
točí se malá holka na patě,
zpívá si typ-ta-dy-da

{start_of_chorus: R.}
Karlín ó-ó Karlín
má černou duši, ó Karlín,
ráno mu sluší, ó Karlín,
tamtamy buší, ó Karlín,
má zvláštní chuť,
vzduch je jak rtuť – překrásně voní.
{end_of_chorus}