{title: Možná že se mýlím}
{subtitle:Jaromír Nohavica}

{c:1.}
Mám [C]rozestláno na posteli [Fmaj7]pro hosty,
zuby si [C]čistím cizím zubním [Fmaj7]kartáčkem,
já, [C]snůška zděděných [Em]vlastností
a [F]obyvatel [Dm]planety [G]Zem,
bláznivé [F]Markétě zpívám druhý [C]hlas,
jsem tady [Dm]na světě na krátký [F]víkend na cestovní [C]pas. [Fmaj7] [C]  [Fmaj7]

{c:2.}
Pan farář nabízel mi věčný život,
říkal: musíš, chlapče, přece v něco věřit,
a já si dal nalačno jedno pivo
a spatřil anděly, jimž pelichá peří,
bláznivé Markétě zpívám druhý hlas,
jsem tady na světě, dokud nevyprší můj čas.

{c:*:}
[C]Možná, že se [F]mý[C]lím, možná se [F]mý[C]lím,
snad mi to [Em]dojde léty, [F]snad mi to [C]dojde léty,
mám na to jenom [F]chví[C]li, dojít od startu k [F]cí[C]li,
a tak si [Em]zpívám, a tak se [F]dívám,
a tak si dávám [C]do trumpety. [Fmaj7][C][Fmaj7]

{c:3.}
Jsou prý věci mezi nebem a zemí,
já o nich nevím a možná měl bych vědět,
já nikdy nikomu jak Ježíš nohy nemyl,
já nechtěl nikdy na trůnu sedět,
bláznivé Markétě zpívám druhý hlas,
jsem tady na světě, dokud nevyprší můj čas.

{c:4.}
Vy, náčelníci dobrých mravů,
líbezní darmopilové a marnojedky,
proutkaři pohlaví a aranžéři davů,
vy jste mi nebyli na svatbě za svědky,
bláznivá Markéta, ta mi svědčila,
že kdo vchází do světa, jako bys vypustil motýla.

{c:*:}
Možná, že se mýlím, možná se mýlím,

{c:5.}
V pokoji, kde jsem včera spal,
vypnuli topení a topila krása,
měli jsme na sobě jen flaušový šál
a já jsem křičel, že láska je zásah,
bláznivá Markéta ať nám zapěje,
že až sejdem ze světa, čáry máry fuk, nic se neděje,
nic se neděje, nic se neděje ...