{title: Ráno bylo stejný}
{subtitle:Nezmaři}
{subtitle:Pavel Žalman Lohonka}

{c:1.}
[G]Stál na zastávce s vypůj[Bm]čenou kyta[D]rou,
[Am]v druhý ruce [Am7]holku, to [D]zavazadlo [G]svý,
[Em]a tý holce v sáčku řek: „[D]Dobrýtro, miláčku,
[C]podívej se [G]do dáli, [E7]uvidíš dvě smutný kole[Am]je [D7]na silni[G]ci.“[(C)][G]

{c:2.}
Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues,
ospalí a nudní byli po flámu,
kouřili partyzánku, dým foukali do vánku,
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje na silnici.

{start_of_chorus: R.}
[D]Ráno bylo stejný, [C]nesváteč[G]ní,[C][G][C][G]
[D]na tvářích počasí [C]proměnlivý,[G][C][G][C][G]
[D]rádio hlásilo: [C]na blatech [G]svítá,
[E7]každej byl tak trochu [Am7]sám, [D7]hm.[G][(C)][G]
{end_of_chorus}

{c:3.}
Holka, zvedej kotvy, nikdo nás už nebere,
pojedeme po svejch do podnájmu žít,
koupíme na splátky jízdenku tam a zpátky,
až omrzí nás dálky, budem jak dvě smutný koleje na silnici.

{start_of_chorus: R.}
Ráno bylo stejný…
{end_of_chorus}