{title: Ovčák}
{subtitle:Spirituál kvintet}

{c:1.}
Na ov[C]čáka [(G)]kaprál [C]mává
dej se k nám a ne[G]mine tě s[C]láva,
ovčák váhá, n[(G)]emá st[C]ání,
rozhlíží se na[G]posledy [C]strání
nechal ovce v louce st[G]át,
nesmě[C]le, nesmě[G]le
na poch[C]od začal v[G]ojsku bubnov[C]at[(F)].[C]

{c:2.}
Na pochod se vojsko dává,
kaprál volá: „králi budiž sláva“,
vpředu tambor s bubnem víří,
do bitevní vřavy rovnou míří,
trubka vojenská a s ní
kanon zní, kanon zní,
vyhrává marš na cestu poslední.

{c:3.}
Na šavlích se slunce blejská,
po ovcích se ovčákovi stejská,
po zahrádce s planou růží,
není buben, má jen jednu kůži ;
na vojáka proč si hrát,
buben sem, buben tam,
k čertu s ním může táhnout i pan král.

{c:4.}
V dálce za ním bitva hřímá,
buben pryč a paličky jen třímá,
cestou stokrát známou běží,
nevadí že popadá dech stěží,
sláva už ho neláká,
ovečkám, ovečkám
bude dál v klidu dělat ovčáka čtveráka.