{title: Tanečnice}
{subtitle:Robert Křesťan}

|: [Bm] [A] [G] [G] [D] [Bm] [A] [G] [G] [A] :| [A]

{c:1.}
[D]Převrhlá [A]židle jako [G]symbol času,
v nočním [D]baru a pak [G]holé nic, [D] [A]
jen [D]v rohu si [A]flitry vyče[G]sává z vlasů
[D]poslední [G]z taneč[D]nic,

{c:2.}
Jsem poslední host s poslední sklenkou v dlani,
i ten klobouk mám dnes naposled,
dám si ho do týla a koukám na ni,
jak šminkou obelhává svět...

{start_of_chorus: R.}
[D]Jo[A]se[G]fíno, [D]zatanči[G] mi [D]na roz[G]louče[D]nou, [A]
za [D]tu[A]hle [G]noc ne[D]dopi[G]tou [D]a [A]nedo[G]konče[D]nou…
|: [Bm] [A] [G] [G] [D] [Bm] [A] [G] [G] [A] :| [A]
{end_of_chorus}

{c:3.}
Bere si tašku moje balerína, v ní klíče, láhev od piva,
porovná židle, pak pozhasíná a potichu se usmívá,
otvírám dveře, brzkým rozedněním se pak rozmařile nechám vést,
toho, kdo zvítězí nad pokušením, čeká nebe plné jitřních hvězd...

{start_of_chorus: R.}
Josefíno, zatanči mi ...
{end_of_chorus}

{c:4.}
Severní vítr metá svoje kouzlo na mém vlnolamu v Tortuze,
do mého nitra právě tiše vklouzlo(a) jedna polonahá iluze,
kdesi v mé duši tančí tanečnice, možná odvážněji než bych chtěl,
odráží od břehů má plachetnice a říkejte mi Ismael...

{start_of_chorus: R.}
Josefíno, zatanči mi ... (2x)
{end_of_chorus}