{title: Barbora píše z tábora}
{subtitle:Jaroslav Uhlíř / Zdeněk Svěrák}

{c:1.}
[C]Maminko, tatínku, posílám vám [G]vzpomínku
z letního tábora, jistě víte, že vám píše vaše dcera Barbo[C]ra
[C]Strava se tu nedá jíst k obědu byl jen [G]zelný list
polívka studená, co v ní plavou místo nudlí číslice a písme[C]na

{c:2.}
Myslela jsem prostě že budou různé soutěže
slíbili bojovku, pak jsme hráli vybíjendu, na ovce a na schovku
Štefan, hlavní vedoucí chodí s naší vedoucí
která je příšera, scházejí se, líbají se u totemu za šera

{start_of_chorus: R.}
[C]Proč jsem se [Dm7]nenarodila [G]o pár let [C]dřív
[Am]dneska bych [F]krásně chodila [G]se Štefanem, [C]co říká si Stýv[C7]
Proč jste mě [Dm]prostě neměli [G]o pár let [C]dříve
[Am]řekla bych: „[F]Nebuď nesmělý, [G]líbej mě [C]Stýve!“
{end_of_chorus}

{c:3.}
Závěrem dopisu ještě trochu popisu:
ta bréca vedoucí je tlustá jak dvě normální oddílové vedoucí
Když běží po lese, všechno na ní třese se
užívá mejkapu, co na ní ten Štefan vidí, to já prostě nechápu

{start_of_chorus: R.}
Proč jsem se nenarodila...
{end_of_chorus}

{c:4.}
P.S: Pošlete dvě, tři sta, jsem bez peněz dočista
pojedem do Písku, máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku
Když jsme se koupali, všichni na mě koukali
je to tím, že možná v jednodílných plavkách
už jsem, už jsem prostě nemožná

[C]Proč jsem se [Dm]nenarodila, [Em]nenarodila [C]dřív!