{title: Kluziště}
{subtitle:Karel Plíhal}

{c:1.}
[C]Strejček [Em7/B]kovář [Am7]chytil [C/G]kleště, [Fmaj7]uštíp z [C]noční [Fmaj7]oblo[G]hy
[C]jednu [Em7/B]malou [Am7]kapku [C/G]deště, [Fmaj7]ta mu [C]spadla [Fmaj7]pod no[G]hy,
[C]nejdřív [Em7/B]ale [Am7]chytil [C/G]slinu, [Fmaj7]tak šáh [C]kamsi [Fmaj7]pro pi[G]vo,
[C]pak přit[Em7/B]áhl [Am7]kovad[C/G]linu a [Fmaj7]obrov[C]ský [Fmaj7]kladi[G]vo.

{start_of_chorus: R.}
Zatím [C]tři bílé [Em7/B]vrány [Am7]pěkně za se[C/G]bou
kolem [Fmaj7]jdou, někam [C]jdou, do rytm[D7]u se kýva[G]jí,
tyhle [C]tři bílé [Em7/B]vrány [Am7]pěkně za se[C/G]bou
kolem [Fmaj7]jdou, někam [C]jdou, nedo[Fmaj7]jdou, nedo[G]jdou…
{end_of_chorus}

{c:2.}
Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem,
pak tu kapku všude rozstřík jedním mocným úderem,
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami.

{start_of_chorus: R.}
Zatím tři bílé vrány…
{end_of_chorus}

{c:3.}
Zpod víček mi vytrysk pramen na zmačkané polštáře,
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře.
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází,
do kalhot si čistí dlaně umazané od sazí.

{start_of_chorus: R.}
Zatím… (instrumentálně)
{end_of_chorus}