{title: Odpočiň si Sáro}
{subtitle:Druhá tráva}

{c:1.}
Odpo[Am]čiň si, [F]Sár[C]o, obrať [Am]list a vz[Em]dej se [Dm]mi,
pro všechno na ze[Am]mi u tvých nohou, [F]Sár[C]o.

{c:2.}
Pamatuješ, Sáro, tehdy v létě v obilí
jsme spolu kouřili cigaretu, Sáro.

{start_of_chorus: R.}
[(G)]V tom [Dm]pšeničném poli, kde ležet tak bolí,
jsme [C]spolu [G]leže[Dm]li,
v té [G]pěně všech věcí, v té smyslné kleci,
v tu slavnou [Dm]neděl[Am]i,
my [F]smělí nesmě[C]lí jsme[Dm] spolu nemě[Am]li
nic než retko[F], Sá[C]ro.
{end_of_chorus}

{c:3.}
Je to k smíchu, Sáro, jako tehdy v pšenici,
pohleď v levici, mám dvě sparty, Sáro.

{start_of_chorus: R.}
Ten nebohý kdosi, kdo na křídlech nosí
tvou lásku a tvůj klid,
ten, zocelen z boje, pak příkoří tvoje
snad musí odčinit,
kněžno, ztrácím nit, můj Bože, chtěl bych mít
jeho záda, Sáro.
{end_of_chorus}