{title: Jednou to pomine}
{subtitle:Radůza}

{c:1.}
[Am]Jednou to pomine, dobrý, zlý, jen my [G]ne,
jednou to přebolí, [Am]ať je to coko[E]li.
[Am]Jednou se vyhrabem z každýho trápe[G]ní,
mezi zemí, nebem [Am]nic na věky ne[E]ní.

{start_of_chorus: R}
[Am]Nad [G]rá[Am]nem
[C]domů, [G]do Dej[C]vic
|: [C]ne[E]zapo[Am]meň
[Dm]na věky
[F]sám [E]nejsi [Am]nic[(G)]:|
{end_of_chorus}

{c:2.}
Jednou se zbavíme všeho, co vlečeme,
nějak to přežijme, těžko a přece ne.
Jednou nás opustí, co jsme si nalhali,
křídlama zašustí, kéž je to za námi.

{start_of_chorus: R}
Nad ránem...
{end_of_chorus}

{c:1.}
Jednou to pomine...
...nic na věky není.

Na ná ná...

Jednou to pomine...
..ať je to cokoli.
Na ná ná...