{title: Zůstali jsme doma (Sto barevných slov)}
{subtitle:Janoušek, Redl, Lenk}

{c:1.}
Sto barevnejch [C]slov[Fadd9] [C]nám na cestu svítí,
[C]sto barevnejch vět[Fadd9] [C]a lákavej [Dm7]cíl, [G]
prej až celej [C]svět[Fadd9] [C]sám za nos se chytí,
[C]to pak nejpozděj hned[Fadd9] [C]svůj [G]dostanem [C]díl[Fadd9] [C]

{start_of_chorus: R.}
[C]Škoda slov, je jich víc nežli na nebi [Dm7]hvězd,
škoda slov, co je jich u všech dálnic a [C]est,
a co je všech rohatých, co se snaží tě [Dm7]splést
s [F]walkmanem [C/E]na uších [Dm7]bučí: like [C/E]nothing you've ever [Dm7]heard
že dárky přinese [C]čert[Fadd9] – [C]dárky [G]přinese [C]čert [Fadd9] [C]
{end_of_chorus}

{c:2.}
Sto darebných slov se mi na jazyk vtírá,
a marně odvahu sbírám, jak nahlas si říct,
můj havraní strach, strach o kousek sýra
je větší než stud, že jsem neřekl nic.

{start_of_chorus: R.}
Ale věř, že bych rád aspoň pro tebe lhal
zelenou, růžovou, jak to fajn bude dál,
voňavý opiát, abys klidněji spal,
sněží, sněží – ještě fousy, mitru a plášť
příjde Mikuláš – možná příjde Mikuláš
{end_of_chorus}

{c:3.}
Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil,
tolik zmarněných let, tolik zbytečných chyb,
a přes vysoký plot holky smějou se z pláží
že tu chceme mít svět, co zpívá nahlas a líp.

{start_of_chorus: R.}
Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd,
a co je lží…, co ještě musíme snést
jediným znamením je tvoje čest,
sundej si sluchátka z uší a podej mi ruku teď hned
můžem zachránit svět – můžeš zachránit svět
{end_of_chorus}