Akordy a text
1. Kdysi měli úzkou postel, co se vprostřed propadala,
bylo to jako jít spát do vany,
kolena obtisknutá do břicha, když ráno vstala,
on vykloubený rameno, [: zmordovaný :]
2. Byl jediný způsob, jak se dalo na ni vtěsnat,
spát na motorku tomu říkali,
jeden se držel v pase, druhej řídil, troubil ze sna,
pak vyměnili řidiče, [: když byl pomalý. :]
R. Byla to jízda na plný plyn,
na život a na smrt, až za hrob a ještě dál,
byla to jízda na život a na smrt.
3. Kolikrát to byly vážně nebezpečné‚ chvíle,
když jejich tandem nocí letěl dál,
řidič si jednak nesvítil a jednak neměl brýle,
a ke všemu si, nešťastník, [: přitom klidně spal. :]
4. Vždycky večer měla lesklé oči lovců šelem,
řídila ráda, když se řítila,
říkal jí dobrou noc a řiď, ať se nevymelem,
ta prohrábla si vlasy jen [: a rychlost zvýšila. :]
R
5. Cítili, jak krásně kolem nich ten život sviští,
copak si zrovna pro ně nachystá ,
tak hrozně zatoužili ulehnout na letišti,
každý chtěl dost prostoru, [: mít víc místa. :]
6. Sehnali si jedno a pak ještě trochu větší
a vyměnili i ten podnájem,
nadšeni letištěm, jak jejich starou vanu předčí,
a nikdo z nich se nemusel [: dotknout navzájem. :]
R
7. Někdy hledal její ruku, nikde nemohl ji nalézt,
bloudil po letišti mezi letadly,
chtěl ji zas na motorce v noci ještě někam zavézt,
jenže hlásili už odlet - [: špatně to odhadli. :]
8. I když ranveje byly teď už ostře rozsvícené,
jeden druhého se nemoh dovolat,
říkali si: tak to přece neskončí, že ne,
když každý ve svém rohu [: sám šel spát. :]
R
Slávek Janoušek – Byla to jízda
1. Kdysi měli úzkou postel, co se vprostřed propadala,
bylo to jako jít spát do vany,
kolena obtisknutá do břicha, když ráno vstala,
on vykloubený rameno, [: zmordovaný :]
2. Byl jediný způsob, jak se dalo na ni vtěsnat,
spát na motorku tomu říkali,
jeden se držel v pase, druhej řídil, troubil ze sna,
pak vyměnili řidiče, [: když byl pomalý. :]
R. Byla to jízda na plný plyn,
na život a na smrt, až za hrob a ještě dál,
byla to jízda na život a na smrt.
3. Kolikrát to byly vážně nebezpečné‚ chvíle,
když jejich tandem nocí letěl dál,
řidič si jednak nesvítil a jednak neměl brýle,
a ke všemu si, nešťastník, [: přitom klidně spal. :]
4. Vždycky večer měla lesklé oči lovců šelem,
řídila ráda, když se řítila,
říkal jí dobrou noc a řiď, ať se nevymelem,
ta prohrábla si vlasy jen [: a rychlost zvýšila. :]
R
5. Cítili, jak krásně kolem nich ten život sviští,
copak si zrovna pro ně nachystá ,
tak hrozně zatoužili ulehnout na letišti,
každý chtěl dost prostoru, [: mít víc místa. :]
6. Sehnali si jedno a pak ještě trochu větší
a vyměnili i ten podnájem,
nadšeni letištěm, jak jejich starou vanu předčí,
a nikdo z nich se nemusel [: dotknout navzájem. :]
R
7. Někdy hledal její ruku, nikde nemohl ji nalézt,
bloudil po letišti mezi letadly,
chtěl ji zas na motorce v noci ještě někam zavézt,
jenže hlásili už odlet - [: špatně to odhadli. :]
8. I když ranveje byly teď už ostře rozsvícené,
jeden druhého se nemoh dovolat,
říkali si: tak to přece neskončí, že ne,
když každý ve svém rohu [: sám šel spát. :]
R