Železniční přeprava v zemi kde květen je již v dubnu

Datum konání: 27. 6. – 2. 9. 2008
Autor: Radek
Vloženo: 1.9.2008
Upraveno: 9.9.2008
Počet zobrazení: 400

Už jsem zase strávil jeden měsíc v jisté východoevropské zemi. To je pro mne - grafomana výborný důvod sednout si k počítači a sesmolit na něm další příspěvek do rubriky zprávy z cest.

Kdysi dávno existovala země, kde prý "zítra znamenalo včera". Ta země již 17 let neexistuje, ale zato již právě těch samých 17 let existuje samostatná země, kde kviteň následuje hned po berezňu a duben tu vůbec nemají. Zato zde mají pro nás exotické měsíce jako je tráveň, kdy kvete tráva a alergici jsou hned názvem měsíce varování, že se nemají courat venku. Nebo zde mají měsíc lípeň, kdy by asi měli kvést lípy. My sice máme lipové listí jako podtisk na kdejakém úředním lejstru, ale měsíc nazvaný v čest těchto stromů není. Ovšem lípeň je zde v době kdy ve většině Evropy probíhá měsíc pojmenovaný po Gaiu Juliu Ceasarovi a nějak se mi zdá, že lípy by měli kvést dříve? Ale nejsem dobrý v botanice a mohu se v tom mýlit. Ještě že většina zemí převzala pojmenování měsíců jednotně od Římské říše. Kdyby si každý národ vymýšlel své pojmenování měsíců, tak jako my a oni, pak by v tom jistě byl úžasný nepořádek.

No o čem budu dnes psát? No o zdejší osobní železniční přepravě přeci! Co jiného byste také ode mne mohli čekat, že? Jízda vlakem je velkou událostí, a to nejen zde ale i v těch sousedních zemích, kde rozchod koleje činí 1520 mm. Například v jedné z oněch sousedních zemích žije můj synovec. Je mu třiadvacet, na podzim se bude ženit, ale ještě v životě nejel vlakem. Prostě cestování po železnici je zde něco mírně exklusivního, asi tak jako to bylo u nás ve druhé polovině 19. století. Já jsem zde ovšem jel vlakem za 6 týdnů svého nynejšího pobytu 4x, takže se mohu cítit zkušeným železničním cestovatelem.

Již nákup jízních dokladů je zde událostí. Naprostá většina zdejších vlaků má charakter nočních spojů řazených výhradně z ubytovacích vozů. Výjimkou jsou vlaky příměstské a meziregionální, ale těch je tu málo. Navíc příměstké vlaky jsou zde natolik méněcené, že ani pokladny prodávající do nich jízdenky nebývají na nádraží, ale v nějaké budce vedle nádraží. Prostě jsou degradovány někam mezi trolejbusy a tramvaje. Takže jen na opravdové vlaky se prodávají jízdní doklady v kase na nádraží. A nákup není jen tak. K jízdence je nutné koupit i rezervaci na konkrétní vlak a určitý druh vagónu. Nákup je časově srovnatelný s koupí mezistátní jízdenky u nás, takže když ve frontě před vámi stojí byť jen 5 lidí, tak si hodnou chvilku počkáte. Toho je potřeba v tržním prostředí náležitě využít, a proto zde existuje poplatek (cca. 25 Kč) ze to, že vám pokladna jízdní doklad vůbec prodá. A to není jediný poplatek, který se k cestování vlakem váže, banky by se zde mohly učit. Ještě lůžkový lístek, poplatek za lůžkoviny, povinné pojištění a samozřejmě DPH, takže vy výsledném součtu mne jízdné stálo obvykle 25% až 30% ceny jízdního dokladu a o zbývajích 70% až 75% ceny se podělilo 5 výše zmíněných poplatků.

Dalším zdejším specifikem je nedostupnost takové té tlusté knihy s názvem Jízdní řád pro prostého cestujícího. Tlustá kniha zde existuje jen jako služební pomůcka a pro cestující veřejnost je tím pádem utajena. Mohu se tedy jen dohadovat co v knižním JŘ opavdu je. Tipuji, že se jedná o soubor sešiťáků a traťové tabulky zde vůbec neznají. Místní kaštan se může buď podívat na vývěsky nebo může naklusat do informací, kde mu za poplatek (jak také jinak) informace o jízdě vlaku sdělí. Místní JŘ na internetu sice informuje on-line o množství zbývajících míst, ale na druhé straně informuje jen o přímých spojích, jakékolov přesedání je pro něj tabu. Nicméně já jsem vybaven naším Idosem Universal a vše co jsem potřeboval jsem se z něj dověděl. Ještě lepší je pak inrenetový Hafas (www.bah.de).

No a dostáváme se k místním vozům osobní přepravy a s tím souvisejícím vozovým třídám. Naprosto regulerně zde dosud existují 3 vozové třídy jako to bývalo v civilisované Evropě cca. do poloviny 50. let posledního stolejí minulého milenia. Vozové třídy pak mají ještě nuance související s použitými vozidly, doplňkovými službami apod., ale nebudu zabíhat do podrobností, stejnak se v nich moc neorientuji. I. vozovou třídu obvykle představuje vůz typu SV, trochu vypadají jako naše lehátkové vagony, jenže mají jen spodní lehátka, takže kupé jsou pro 2 osoby. Toto však vím jen teoreticky, protože jsem s tím v životě nejel. ne že bych nechtěl, ale neměl jsem štěstí na vlaky, kde to bývá řazené. II. vozovou třídou jsou podobná lehátková kupé, ale ještě i s horními lehátky podobně jako u nás je T4. III. vozová třída je pak něco, co u nás nemá odoby, a co bych popsal jako velkoprostorový lehátkový vůz. Provozuje se buď standardním způsobem, kdy se na každé lehátko prodá jeden reservační doklad nebo jako tzv. "společný". Pod pojmeme společný si nepředstavujte společný vagón pro muže i ženy. To je tu samozřejmostí ve všech vagonech, takže to nemá cenu zvlášť inserovat. Inu země s pokleslými mravy, ne jako třeba Indie, kde naopak vozy jen pro ženy jsou samořejmostí. Takže pod pojmem III. třída společný se skrývá to, že na každou dvojici ned sebou umístěných lehátek se prodají 3 místenky. Vůz se tím formálně stává vagonem k sezení. Jenže trojice sdílející dvě lehátka se může dohodnout, že se budou na horním místě střídat v ležení nebo dva budou společně ležet na spodním místě a třetí sám na horním, přídadně i naopak. Úplná Sodoma a Gomorra nebo aspoň Ninive.

A jak se zde cestuje vlakem? No přece uvolněně, pohodlně a hlavně vleže. Průměrný cestující příjde do vagonu a hned se chce cítit jako doma na gauči. Převleče se do domáckého oděvu (např. plátěné domácí šaty nebo tepláky nebo aspoň džíny s tričkem) a do domací obuvi. Potom si náš průměrný cestující povleče postel a byť je třeba pravé poledne, tak si lehne. Musím říci, že to ne mne působilo silně nezvykle a nedokázal jsem se nijak přizpůsobit. Pokud jsem necestoval přes celou noc, tak jsem ani nevybaloval lůžkoviny ze zataveného pytle a bačkory s teplákama dokonce vůbec nevlastním. Pokud se týká zvěstí o nadměrné družnosti lidí cestujících zde vlakem, tak je to asi hodně přehnané. Jen jednou ze 4 případů jsem se musel bavit se spolucestujícím, chovat se společensky a pít s ním jeho brandy, ač mi má gastroetroložka veškeré destiláty přísně zakázala.


Štítky: Článek nemá štítky

Komentáře

Krátce

Nyní nejsou žádné novinky
Zobrazit všechny

Verča J. (6.1. 14:22)

Anketa k silvestru 2020 / 2021 spuštěna a běží do neděle 12.1. Tak kam letos pojedeme? Vyjádřete se zde: https://forms.gle/xvkzfPgVSc77zUA39
Těším se na Vaše odpovědi

Janka (21.11. 14:43)

Hmm, nové fotky na úvod, paráda:-)

Veronika (3.10. 11:33)

"Námořnické Martinské posvícení " pátek 15.11.2019 od 18:30, v hotelu Svornost, Dolní Počernice,
rezervačenky: 110 Kč (bez večeře), 220 Kč (s večeří) - Ivanka Stulíková tel. 603 563 292, resp. istulikova@seznam.cz Těší se Pavel Stulík (T1)

Káča R. (29.1. 8:55)

Smazala jsem ho já, věc se vyřešila. Šlo o letité nedodání Almanachu a špatnou komunikaci s Veronikou J. Dle informací od Verči už Jirka Almanach dostal.

Petr (21.1. 16:35)

Ještě nedávno tady byl takový dlouhý příspěvek od Jirky K.
Kdo ho smazal? 8-O:-?

Lilka (27.8. 11:05)

TeoCup je 9. - 11. listopadu.

Vstup do pokecu

Uživatelská nabídka

Login
Březen 2024
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Duben 2024
PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Hledání

Poslední změna: 2.5.2022, 21:51:03