Účastníci:
Vašek Řehák, Klárka Vaníčková, Kačka Beranová, Irča Radová, Monika Misíková, Petr Misík, Misha Režný, Vítek Langer, Jirka Mrož Grohs, Kamila Veselá, Michal Řehák, Anna Řeháková, Václav Votruba, Hanka Valíčková, Víťa Glomb

S přípravami na Stezku jsme jako již tradičně začali jako jedni z posledních, zato se nám ale povedl, myslím, majstrštyk. Poslední nocleh nám zajistila 26. trasa, jelikož měla 2 místa na výběr a jedno, že nám přenechá. Nocleh páteční nám zajistila Klárka v Bechyni, kde má rodinné kořeny, a tak vlastně zbýval jen ten první nocleh. Na jeho hledání jsem vyrazila s Kamčou cestou na Pantakovky. V příjemném letním odpoledni jsme po několika neplodných průjezdech vesnicemi zvolily hospůdku, kterou jsem znala z jedné předchozí akce, a to byla tutovka.

No, a pak se přiblížil podzim. Tradiční organizátorka Stezky – Verča porodila a mě se dostala ta „čest“ se chopit přihlašování. Navštívila jsem za tímto účelem i TAKovou schůzi, abych zjistila, že to není akce pro mě, a že ty lidi chci opravdu potkávat raději na akcích nežli na schůzích, kde se nějak vytrácí ten pověstný TAKový entusiasmus.

Letos se poprvé i na Stezce projevilo, že se Dvacítka nalézá v plodném období. Po několikerém vyzvání se nás nakonec přihlásilo 16. Ale což, říkala jsem si, bude to alespoň pěkně komorní. A opravdu bylo. Byl čas si popovídat s každým, do hospod jsme se pohodlně vešli, zkrátka pohoda.

První nocleh ve Stádleci byl klasický – zahulený lokál a k tomu sál s kamny na spaní. Druhý den jsme spadli k řece Lužnici, poobdivovali Stádlecký most a vydali se po proudu do Dobronic – hospoda s pracovním názvem „U studených“. Studené byli nejen obličeje servírek, ale i řízek a brambory, výjimku tvořil čaj, ten byl horký.

Druhý nocleh v Bechyni byl v jediné staré budově jinak moderně opraveného sportovního areálu. Retro tělocvična s ještě více retro sprchou a lokálem sice už zažila víc než mnozí z nás, ale milá domácká péče Klárčiných známých vytvořila své. Večírek byl nakonec ve znamení her a to jak karetních, tak šipek a kulečníku. Ráno začalo dělení na přímou sekci, kulturní sekci a sportovně poznávací sekci. My ze sportovně poznávací sekce jsme půl dne přeskakovali potok v Židově strouze, což bylo romantické, krásné ale zdlouhavé. Kulturní sekci zcela ovládly ženy (a ne ledajaké) – ty nejupovídanější a přímá sekce zabloudila už v Bechyni, takže vlastně tak přímá nebyla. Nicméně bloudění si pak užily skupinky všechny neb zelená značka z Bechyně do Nemějic byla přemalována na hnědou a v lese, který je rájem houbařů a lesního průmyslu bylo cest minimálně 3x více nežli v mapě. Hospodu ve Svatkovicích (pracovně Zvratkovice) nakonec našli všichni, i když my romantici až v hluboké tmě.

Poslední večírek se nesl v duchu hudby a tance, a tak se stalo, že tančili i zarytí odpůrci tohoto pohybu. Byla i lehká družba s místními, což odnesla hlavně Hanka V., protože se zalíbila místnímu gigolovi, se kterým málem protančila pohorky.

V neděli se udělalo krásné podzimní počasí – slunce, mráčky, modroha, barevné listí a tak nás optimismus naladil i na secvičení scénky na téma: „Takový jsme byli při založení trasy.“ Na zakončení ve Veselíčku se na nás přijely podívat i matky, které nedaleko pořádaly dýňový víkend, zkonstatovaly, že jsme přežili a pěkně ponechaly své drahé polovičky, ať se na závěr zduní ve vlaku. Tak se také stalo.

Zapsala Monika M.

Přidat nový komentář

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• dopisy z cest
• kolem Česka
• zpěvník
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka

Login

Poslední změna: 17.5.2012, 22:57:53