Zahraničním dělníkem v zemi zahraničních dělníků

aneb jak prožít dvoje Velikonoce v jednom roce?

Osud mne zase popadl za límec a vyhodil mne doprostřed „rozvojové“ země. Pravda, tentokrát to není žádný Orient, ale docela obyčejná Ukraїna. Opravdu je pro nás obyčejná? Vždyť sem skoro vůbec nejezdíme. Třeba zrovna já jsem tu byl naposledy právě před 30 lety, v létě 1978 a to ještě úplně na druhém konci této rozlehlé země.
Poznámka pod čarou: aby nedošlo k omylu, Podkarpatskou Rus dříve porůznu součást Rakousko Uherska, Československa či Horthyovského Maďarska a nyní tvrdě usilující o autonomii, nepokládám za opravdovou Ukraїnu. Podkarpatská Rus je dnes jen shodou historických okolností součástí zrovna Ukraїny, jinak má kulturně blíže spíš k Maďarsku, Východnímu Slovensku či Rumunsku a národnostně k Rusku.

Ještě před dvěmi týdny jsem si schematizoval Ukraїnu na proevropský Západ a proruský Východ. Jenže teď sedím uprostřed historického regionu nazývajícím se Tavrije, o kterém jsem mimochodem předtím nikdy neslyšel, a musím připustit, že existuje na Ukraїně minimálně ještě Jih, který je ve vztahu k Rusku minimálně neutrální. Vstupní branou na ten Jih je Oděsa, kam létá z Prahy nejen letadlo, ale jezdí sem 2x týdně i přímý vagón. Je asi jasné, kterému dopravnímu prostředku jsem dal přednost :-) . A jak charakterizuje Oděsu místní vtípek? –Kolik je v Oděse obyvatel? –Jeden milión. –A kolik žije v Oděse židů? –No vždyť ‘sem řek‘, že jeden milión! A jak charakterizuji Oděsu já? –TTT: Když tramvaj tak tedy té trojka z Tatrovky tak jako v tý Praze.

Ze vstupní brány jsem byl dopraven přes další dvě krajská města, Mikolaiv a Cherson, do neobyčejně obyčejného města okresního, do Kachovky. Ze školy si pamatuji, že existuje jakási řeka Dněpr a na ní jsou jakési přehrady. Nyní již dobře vím o poslední z nich před ústím Dněpru do Černého moře. Je to Kachovská přehradě a Lipno je proti ní jen takový rybníček. Opravdoví znalci železnice možná znají z místní produkce svařovací hlavice pro sváření kolejnic. Já opravdový znalec nejsem, takže jsem o nich až do nedána nic nevěděl. Jo, jo, Lugaňsk se svými Bubny Tajgy to není. Je to prostě jen Kachovka, centrum Tavrije.

A jak je to s pracovní silou v zemi zahraničních dělníků? Teda lidé na ulicích zde zrovna nechybí, ač prý jen v Česku pracuje 400000 Ukrajinců a kolik jich je v Moskvě, na Slovensku, v Polsku, ... ? Ale pracovní síly je tady stejnak nedostatek. Každý by zde chtěl pokud možno s něčím obchodovat a pracovat ve výrobě se lidem moc nechce. Že by právě toto byl důvod, proč pár Čechů právě nyní pracuje zde na Ukraїně? Nebo je to prostě taková přirozená výměna? Když Ukrajinci pracují v Čechách, tak Češi budou muset pracovat na Ukraїně, no a my jsme jakýsi předvoj? A nejsme sami. Ukrajinský závod na výrobu piva Staropramen se bez Čechů nepochybně sám nevybudoval.

A jak je to s těmi Velikonocemi? Rozdílný algoritmus výpočtu data Velikonoc u ortodoxních křesťanů zajišťuje, že jejich datum se s naším ve většině případů rozchází (někdy o týden jindy o 4 nebo 5 neděl). Díky tomu píši tento text na Velikonoční neděli, ač jsem letos již jednu měl, asi tak před měsícem. Jestli se snad někomu zdá naše Velikonoční vigilie příliš zdlouhavá, tak proti ortodoxní to vůbec nic není. Tady je to opravdu „celonoční“ liturgie. V Kachovce trvala od 23:00 odhadem nejmíň do 1/2 6-té. Já jsem se zúčastnil jen jejího jádra od půlnoci do 4, takže skutečné zakončení jen odhaduji. I tak mne pěkně bolela záda, protože v ortodoxním chrámu je ještě navíc potřeba celou tu dobu stát. Lavic k sezení je jen pár podél stěn a jsou určeny jen pro staré lidi a to ještě jen pro ty z nich, kteří přijdou včas!

dne 27. IV. ’08 sepsal klient CK MTH Praha a.s. Радован Ф. Фрай

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka