Kanoe v Bavorsku

Datum konání: 8. 6. 2001
Sekce: Stalo se
Autor: Anonym
Vloženo: 24.1.2003
Upraveno: 12.6.2005

Bylo nás 5 ...


Reportáž z I. pořádné 20-kové WW wodácké akce


foto

S poklesem věkového průměru, ke kterému na naší trase došlo v posledních letech, nepochybně souvisí i zvýšená odvaha některých našich kamarádů riskovat na akci nejen své zdraví, ale dokonce i život!!! Ano, jen tak se dá charakterisovat 20-kový wodácký zájezd, jenž proběhl v druhém červnovém víkendu na Bavorských řekách Ammer a Loisach. Že se nejedná o nějaké sportovně bezvýznamné potůčky pro nějaká ořezávátka, může potvrdit třeba Radek B. neb se tam na Olympiastrecke na Loisachu vloni málem utopil. (vyjádření dotčené osoby)

Nás 5 odvážlivců se sešlo v pátek 8. VI. v pozdních večerních hodinách u roztomile mrňavého mikrobusu CK Kareta, na již skoro proslulém Adventurním odjezdovém místě na Pankráci (myšlena stanice metra, nikoliv NVÚ). První dorazila děvčata Jana a Bětka, krátce po nich hlavní iniciátor Vašek a senior výpravy Radek a nakonec Martin. Za stálého a vytrvalého deště následoval obligátní noční transfer přes Příbram, Písek, České Budějice, Linz a Salzburg do kempu v Saulgrub. V ideální lokalitě hned vedle železniční trati z Murnau am Staffesee do Oberammergau, jsme rozbily stany, přičemž na tuto činnost nám poprvé a naposledy za celý víkend přestalo pršet. Ještě jsme si uvařili snídani a již tu byl čas vyrazit na wodu ... .

S překvapením zjišťujeme, že kromě nás si divokou wodu troufají jen dva mladíci a s námi sedmi jede trojice zkušených instruktorů. Druhou polovinu zájezdu tvoří bikeři, kteří vyráží kamsi do okolních kopců. My sjíždíme s mikrobusem po úzké křivolaké silničce dolů k elektrárně Achele, kde začíná nejen naše wodácké dobrodružství, ale i romantický, suchou nohou nepřístupný, hluboce zaříznutý kaňon, kterým zde řeka Ammer protéká. Po zdlouhavém fasování wodáckého materiálu - jede se na zbrusu nových nafukovacích C2 typu Pálava (jen Radek jede na postarší rovněž nafukovací K1 typu Traveller) - se konečně dostáváme na wodu.

Hned na prvních WW3-kových peřejkách kousek za startem se naši dva noví kamarádi koupou v sice čisté, ale přeci jen né moc teplé wodě. Taková nedočkavost je trochu nepochopitelná neboť po cca. prvním kilometru nás všechny čeká povinná koupel v rámci, Evropskou Unií vyžadovaném, nácviku "záchrany tonoucího." Další plavba po sice nepříliš wodnaté, ale svižně tekoucí říčce, je zpestřována např. vyhlídkou na Travní vodopád, průjezdem dalších peřejí a válečků, no a samozřejmě všudypřítomným drobným, ale o to vytrvalejším deštěm. Po 3 a 1/4 hodině jsme dorazili k silničnímu mostu u obce Rottenbuch, kde naše plavba skončila. Instruktoři byli vzhledem k mírně zhoršenému počasí tak prochladlí, že nám plavbu po dalším úseku Ammeru vehementně rozmlouvali a rozmluvili.

Po převlečení a sbalení materiálu následovala hodinová prohlídka městečka Rottenbuch ležícího nad údolím řeky. Tedy tak přezdobený interiér barokního (rokokového?) kostela se hned tak nevidí. Inu potvrdilo se, že Bavoři (jinak též kupci sádrových a plastových trpajzlíků) nemají vůbec žádný vytříbený vkus, jaký máme třeba my Češi či Italové a Francouzi. Zbytek odpoledne a večer jsme pak strávili ve stanech v kempu. Studentům zrovinka probíhá zkouškové období, tak někteří z nás pilně studují na nadcházející zkoušky, jiní si jen tak povídají či zmoženi předchozím nočním transferem jenom spí. Čas až skoro do půlnoci s neúprosnou pravidelností odměřují v hodinovém taktu projíždějící a pískající vlaky, vždy cca. 10 minut před 1/2 dolů do Murnau a 5 minut po 1/2 nahoru do Oberammergau. Dešťové kapky vytrvale dopadají na plátno stanu a nastává černočerná noc ... .

Ráno hned po snídani balíme mokré stany a vyrážíme přes GaPa ke hranicím Rakouska. Krátce se zastavujeme v Ettalu, kde si prohlížíme klášter s kostelem. Od v sobotu ještě drsně vyhlížejících bikerů se dovídáme co absolvovali včera a zároveň nám sdělují, že vyměkli a dnes si jen budou prohlížet GaPa a na kolech nikam nepojedou. A již se blížíme k Loisachu. Ze břehu si na několika místech prohlížíme vodní stav v přírodním slalomovém kanále zvané Olympistrecke a ... . A padá zásadní rozhodnutí: "Wody je příliš, na otevřených lodích se to sjet nedá, takže tento úsek vypustíme." Pár kilometrů za hranicemi Bavorska a Tirolska vybalujeme a nafukujeme lodi. Radek vnucuje kajak Vaškovi, aby se mohl svézt s Janou na canoi. Zatímco na kajaku nezbývá v obtížných úsecích nic jiného než pádlovat, tak na deblu je sice rovněž možno máknou, ale když se nechce, tak ještě zbývá možnost křičet na háčka ať pádluje víc :-))) .

A zanedlouho již vyrážíme na horní tok řeky Loisach. Z nás 5-ti nikoho nedokázalo neustále deštivé počasí odradit, ba ani oba mladíky, co se včera velmi rádi a často koupali, to nezlomilo. No, dnes je opět čeká pár nedobrovolných koupelí v ještě ledovější vodě. Kdo se ukázal jako nejměkčí jsou instruktoři, místo včerejších třech s námi dnes jedou již jen dva. Řeka docela rychle teče a do cesty se nám navíc staví porůznu do wody záludně napadané stromy a větve. Ani si nestačíme uvědomit, že někde přejíždíme hranici zpět do BRD. V jistém úseku se z wodáků měníme na pěší turisty neboť padlé kmeny tvoří přes řeku naprosto neprostupnou hráz. Po asi 100 metrech se měníme zpět ve wodáky a dokončujeme dnešní jen 6-ti kilometrový úsek plavby. Nad Olympiastrecke přistáváme, balíme lodi a vydáváme se jen na pěší procházku kolem monumentálně vyhlížejícího přírodního slalomového kanálu. Smutně se díváme na úsek, který jsme mohli jet, kdyby ... . No, doufejme, že příště se to podaří.

Po převlečení z neoprenů odjíždíme do GaPa nabrat tzv. "cyklisty" a po 3. hodině se vydáváme zpátky do Čech. Autobus se s námi řítí závratnou a nepovolenou rychlostí 80 km/h (totiž autobus s vlekem prý smí legálně jen 70 km/h :-( ) po Německé a Rakouské dálnici opět kolem Salzburg a přes Linz na přechod Wullowitz - Horní Dvořiště. Cestou vzniká malinká nervozita, zda stihneme poslední metro, ale je to naprosto v pohodě a stíháme dokonce i metro předposlední.

Ahóóój příště ...

pro http://trasa20.takpraha.cz zaznamenal anonymní účastník, který nechce být jmenován


Dementi

Musím důrazně dementovat ničím nepodložené zvěsti, že jsem se loni na Loisachu málem utopil. Pravdou je, že se mi málem utopilo mé oblíbené skládací červené dvojpádlo, ale posádka poslední lodi ho uviděla zapíchnuté pod kamenem a vylovila jej. Avšak já sám jsem při plavání v Loisachu neměl nikdy vůbec žádné problémy!!!

Radek B.


Štítky: Článek nemá štítky

Krátce

Nyní nejsou žádné novinky
Zobrazit všechny

Petr (21.1., 16:35)

Ještě nedávno tady byl takový dlouhý příspěvek od Jirky K.
Kdo ho smazal? 8-O:-?

Lilka (27.8., 11:05)

TeoCup je 9. - 11. listopadu.

Kamila (6.9., 14:28)

kde jede na lesní hry? :-)

Alena B. (26.9., 14:47)

Víme, kdy bude TeoCup?

Milan (13.8., 20:07)

Předběžné termíny mých zápasů finále tenisové ligy: ne 14/8 v 9:00 Jirka Rada (Záběhlice), pá 19/8 v 18:00 Mrož (Braník), út 30/8 v 18:00 Martin (Braník)

Milan (20.7., 13:05)

Hola, hola! Zde inzerované koncerty jsou sice obvykle jiného druhu, ale uvítám, kdyby se někdo chtěl přidat k mému koncertního podzimu: 6.9. Wolf Alice, 13.10. PJ Harvey, 8.11. Placebo. Kdyžtak se ozvěte!
Vstup do pokecu

Uživatelská nabídka

Login
Leden 2019
PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
Únor 2019
PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728   

Hledání

Poslední změna: 1.1.2019, 18:25:29