Ahoj všichni,
posílám pozdravy domů a přicházím s dalším číslem Delftského občasníku, který začíná čím dál tím víc naplňovat své jméno. V dnešním díle se dočtete něco o obyvatelích země Holtland (= Země les), o zkouškovém období a možná i něco víc...
Začneme krátkým přehledem událostí od posledního občasníku:
Holandsko zažilo nevídaný příval sněhu * Václav přejmenován na Maatstaf * Letadlo SmartWings přistálo na Ruzyni na minutu přesně a se všemi zavazadly a tudíž jsem zájezd do Dolomit kupodivu nezmeškal. * Do Holandska přišlo jaro. * ČVUT poslalo Erasmus grant * Do Holandska přišla zima. * Do Holandska přijela rodina Řehákova. Český statický úřad zaznamenal zvýšený dovoz sýra do ČR. * Do Holandska přišlo jaro. * Vylezl jsem svou první 6a (VI+ UIAA) * Proběhlo zkouškové období * Václavovi opět hrozí bezdomovectví. * Maatstaf přejmenován na Witlof. * Druhé stěhování.
Dnešní kvíz: Proč je (nedobrý) Heineken nejznámnější holandské pivo?
O Holanďanech
O Holanďanech se všeobecně ví, že jich cca 16 miliónů, chrochtají, mluví perfektně anglicky a jsou naprůměrně svobodomyslní. Méně už se ví, že často trpí syndromem vlastní dokonalosti, jsou uzavření do sebe a moc se nezajímají o okolí.Většina z nich například radši během polední přestávky pospíchá naházet do sebe v rychlosti pár sendvičů doma než aby zašli se spolužáky na oběd (na tom se ale podepisuje i otřesný poměr cena/kvalita místní menzy). Nebo po sportu, ať už lezení nebo tenise nikdy nechápu, že se nejde na pivo, ale všichni se rozprchnou do svých pokojů k DVD přehrávačům, Playstationám a televizím. Společenské dění pak probíhá buď na pátečních párty, kde je účelem hlavně propít počet piv, jež si člověk předplatil, nebo v rámci studentských spolků.
Spolky (fraternties) jsou něco mezi zájmovým oddílem a sektou. Členem se člověk stává zaplacením příspěvku, který zejména u těch věhlasnějších činí prý značnou sumu, a absolvování přijímacího soustředění, kde je vyzpovídán ze všeho, od oblíbených jídel až po sexuální život. Členové spolku potom tráví většinu volného času spolu a s ostatními se moc nebaví. Výhodou členství v některém z exkluzivnějších spolků je pak téměř zaručená kariéra, protože členové si navzájem pomáhají k lukrativním místům. Např. jeden můj portugalský kamarád byl nedávno odmítnut z praxe v konzultantské firmě z odůvodněním, že "úroveň jeho mimoškolních aktivit byla shledána nedostatečnou" (čti: není členem žádného takového spolku). Samozřejmě ne všechny spolky jsou takhle elitářské, ale určité společné rysy tam jsou.
Jako zahraniční student s tím člověk prakticky nepřijde do styku (ostatně já jsem se to dozvěděl až od kolegů v práci, kteří se celému tomu systému dost nevybíravě vysmívali) a tráví většinu času s ostatními cizinci. Samozřejmě, že určitou roli v tom hraje i jazyková bariéra, ale nezájem Holanďanů o okolí obecně a kontakt s cizinci zejména je mnohem důležitější důvod.
Ale aby to nevyznělo jen negativně: Spousta věcí se mi tady naopak líbí, jinak bych tu už asi nebyl :) Například kolo jako dopravní prostředek je dokonalé, delftská architektura úžasná a holandská přímočarost mi také vyhovuje.
Ostatně obrázek si můžete udělat i podle výsledků průzkumu mezi zahraničními studenty, který vyšel v univerzitních novinách (v závorce jsou moje komentáře):
10 nejlepších věcí na životě v Nizozemí
- kola
- veřejná doprava, dostupná a spolehlivá (vlaky možná, ale třeba městské busy jezdí asi tak jednou za půl hodiny)
- vla (něco jako pudink, v litrové krabici jako mléko; v lednici nesmí chybět)
- kafe, ale ne ze školního automatu (????)
- svoboda
- rovnost, např. mezi studenty a učiteli (oslovovali jste někdy učitele ve škole křestním jménem? docela nezvyk)
- stroop wafels (hutné, ale výborné sušenky)
- dochvilnost (o to hůř si pak připadám já. ale i holanďani znají 'academisch kwart')
- pivo (opravdu dobré, zvlášť můj oblíbený Grolsch)
- poloha v Evropě
10 nejhorších věcí na životě v Nizozemí
- chleba (no comment)
- kuchyně: je Stampot jídlo nebo lepidlo na tapety? (opět není co dodat)
- byrokracie
- silniční provoz (je vidět, že respondenti ještě nebyli v česku)
- přímočarost (viz výše)
- strmé schody (????)
- banky: hrozné, např. nejmenovaná ABN AMRO (s ABN naprostá spokojenost. už vidím třeba KB jak mi posílá výpisy v angličtině, nemluvě o vedení účtu zdarma)
- velikost piva (0,25l. zkuste to cucat alespoň půl hodiny, když stojí 60 Kč)
- arašídová omáčka: opravdu musí být na všem? (jednou za měsíc docela ujde, jinak je to vražda)
- syrový sleď
Zkouškové období
Delší prodleva od vydání posledního občasníku byla způsobená věcí nevídanou - měl jsem co dělat se zkouškami. Můj mozek vycvičený českým školstvím k systému naučit - zkouška - zapomenout se nějak nedokázal vyrovnat s tím, že všechny zkoušky jsou během jednoho týdne, bez možnosti opakovat, případně s jediným náhradním termínem a to za čtvrtroku. Jak to dopadlo se teprve ukáže, škola má na vyhodnocení 20 dnů. Zatím vím jen, že Pokročilé sítě jsem udělal za 7 (z 10, 6 je minimum).
Instemming II
Přiblížil se konec dobna a tedy datum, kdy mi končí nájemní smlouva na úžasný pokoj ve studentském domě Van Hassetlaan. Jeho majitel se vrací ze studií v zahraničí, takže nějaké prodloužení nepřipadá v úvahu. Hned po zkouškách jsem proto začal shánět něco jiného. Na dva měsíce je to opravdu těžké - většina lidí shání dlouhodobého spolubydlícího nebo naopak někam odjíždějí na prodloužené prázdniny, ale pak zase potřebují obsadit pokoji i přes léto. O instemmingu jsem psal posledně - v tomto případě to bylo o to horší, že jsem byl vždycky odmítnut rovnou mailem nebo telefonem. Člověk si připadá trochu jak při shánění práce, protože na inzeráty odpovídá zasláním skoro-CV, podle kterého je pak lustrován. Už to vypadalo, že dojde na záložní rešení, což byla jakási komora bez oken na předměstí Delftu, kterou mi dohodil kamarád, ale nakonec se z jednoho bytu ozvali, že instemming nějak nevyšel a jestli bych teda měl pořád zájem. Komise 10 spolubydlících mě bez větších akceptovala, ostatně výhodné to bylo pro obě strany. Už se ale těší, že nový instemming v létě dopadne lépe a příjde běžných 20-50 zájemců.
Pro mě je důležité, že mám kde bydlet. Pokoj má jednu drobou nevýhodu - je úplně nezařízený. Není tam stůl, židle, postel, ale třeba ani koberec. Spolubydliči jsou úžasní, za pár dní mi už většinu z potřebných věcí sehnali sami a vzhledem k tomu, že popelnice před Van Hassetlaanem jsou zdrojem použitého nábytku pro půlku Delftu, čekám, že to nakonec nějak zvládnu.
Skvělé je, že zůstávám ve stejném baráku a dokonce stejném patře, jenom se přesouvám do jiného bloku. A do práce to budu mít o cca 50m blíž :) Moje nová adresa je Van Hassetlaan 14, 2625 HA Delft. Zároveň jsem podepsal výpověď nájemní smlouvy k 30.6., což je tedy nejzazší termín odjezdu z Holandska. Zatím počítám, že bych domů přijel zhruba 25.6., v závislosti na zkouškách a potřebné byrokracii.
Spolubydlící vypadají dost akčně, takže se zdá, že poslední 2 měsíce v Delftu se nudit rozhodně nebudu.
Fotky
Přidal jsem na web (http://trasa20.takpraha.cz/vlakno.php?tid=17) pár dalších fotek. Pokoj, ze které se budu tento týden stěhovat (sice jsem si mohl trošlu poklidit, ale takhle je to alespoň autentičtější), a kancelář (všimněte si pípy) a také nějaké drobty z výletu do Apeldoornu do opičí zoo a paláce 't Loo. Ten se moc nepovedl, protože zrovna přišlo nějaké ochlazení a opice byly zalezlé. Normálně pobíhají volně mezi návštěvníky a baví se krádežemi mobilů, peněženek a jiných drobností, pročež musí člověk dbát na pečlivé uzavření tvz. monkey-proof tašky.
Zdravím do Čech.
Václav (Maatstaf, Witlof)
Řešení kvízu: Protože v cizině nikdo nedokáže vyslovit Grolsch [chrrrolschrr].