Ahoj,

po dlouhe dobe se zase ozyvam ze zeme tulipanu, travy a goudskeho syra. Od posledniho obcasniku proteklo holandskymi kanala hodne vody a lopatky vetrnych mlynu se mnohokrat otocily. Take se za tu dobu stalo hodne jinych veci a tak se bojim, ze dnesni obcasnik opet nakyne do monstrozni delky a jeste se tam vsechno nevejde.

FIDEL SOLUTIONS

Asi nejvetsi zmena od posledne je, ze jsem si nasel praci. Cas od casu jsem prochazel stranky pracovnich agentur, ale bez znalosti holadstiny neni uplne jednoduche neco na castecny uvazek najit. Kdyz jsem ve skole objevil inzerat obsahujici slova Linux, Windows, part-time a student plus nejaky balast v holadstine, zkusil jsem se ozvat a ono to vyslo. Takze zhruba od konce rijna pracuju par hodin tydne ve firme Viddel Network Solutions (cti Fidel). Je to typicka garazova firmicka, i kdyz presnejsi by asi bylo oznaceni kolejni. Sklada se z majitele, ex-studenta zhruba v mem veku a zhruba 5 studentu na castecny uvazek. Jako sidlo firmy slouzi jednopokojovy byt na koleji, ktery se pomoci soustavy dumyslnych visutych mezipater a sklapecich stolu meni podle potreby v kancelar, dilnu, sefovu loznici, obyvak a kuchynu a jednou tydne ve studentskou hospodu s pipou na baru.

Prace je to asi nejlepsi v jakou jsem mohl doufat a komplikuji mi ji jenom dve vec: jazykova bariera a urady. S holandstinou bojuju jak se da a uz ani mistni Windows mi nedelaji takovy problem, zejmena po te, co jsem se naucil zasadni vyrazy jako "opniuew starten". S urady je to o dost horsi - v patek jsem zahajil druhe kolo vyrizovani pracovniho povoleni, kdyz jsem po mesici a pul vyrizovani odeslal na pracovni urad novou zadost zahrnujici 18 papiru od 5 ruznych instituci (prvni zadost byla zamitnuta, protoze zpusob, jak jeden urad vyplnil jakesi potvrzeni se nelibil jinemu). Jedine, co jsem zatim ziskal, je prislib, ze do zari 2005 (!!!) bude moje zadost vyresena. Az zas bude nekdo vykladat, ze neexistuje clenstvi v EU druhe kategorie, vysmeju se mu do oci.

AAAMSTERDAAAAM, AAAMSTERDAAAM,.....

Pracovni proces jsem zahajil tak, ze jsem si vzal na tyden volno, abych mohl v Delftu hostit Martina a Petrusku s Ondrejem (zdravim do Asie :)) a dojizdet s nimi na vynosnou ale take dost vysilujici brigadu na onkologicke konferenci v Amsterdamu. Typicky den zacinal vstavanim pred sestou, snidani v dopravni zacpe na dalnici, 12-14 hod. sichta, hodina v aute a o pulnoci do postele. Neni divu ze uz zhruba 4. den jsme pripominali chodici mrtvoly.

Nastesti se po skonceni konference nasel i cas na prohlidku Amsterdamu (vcetne obligatniho coffee-shopu a Red Light District) - nejake fotky, prevazne Ondrejovy, jsou na webu - a cykloprohlidku centra Delftu. Martin tady pote jeste na par dni zustal, zatimco Peta a Ondrej odspechali domu za predodletovymi povinnostmi.

VAN GOGH A BAREVNE HOLANDSKO

Nevim, jak moc se o tom kvuli soubehu s volbami mluvilo v Cesku, ale v poslednich tydnech bylo cele Nizozemi na nohou. Jakymsi muslimsky fanatikem byl totiz zavrazden filmar van Gogh, ktery si dovolil natocit dokument o tom, ze postaveni zen v islamskych zemich neni uplne optimalni. Cela zeme byla v soku a rozpoutaly se nabozenske nepokoje, jake tady snad nikdo nepamatuje. Doslo i na vybuch granatu v Den Haagu a nasledne policejni uzavreni cele ctvrti a hon na teroristy v Hollywoodskem stylu, vypalovani mesit a muslimskych skol a na oplatku vyhruzky teroristickymi utoky ze strany islamistu. Nas zahranicnich studentu se to nastesti nijak netykalo a nebyt vencu na namestich, clanku v novinach a obcasnych poznamek holandandskych kolegu, asi bych ani o nicem nevedel.

Nekteri novinari pouzivali klisovita prirovnani o nizozemskem 11. zari, ale pravda je spis takova, ze se jen na povrch vydralo to, co uz tady nejakou dobu nenapadne a nezastavitelne zacina byt jasne: holadnska filozofie pohostinosti a tolerance se pod privalem pristehovalcu, prevazne arabskeho puvodu, kteri se odmitaji prizpusobit a jenom parazituji na tezce socialnim nizozemskem sytemu, zacina hroutit. Ostatne ja kdyz si vzpomenu na sve turecke sousedy, kteri me misto aby chodili do prace "obstastnuji" svymi nervy drasajicimi melodiemi, veskere teoretizovani o rasove toleranci me rychle prejde.

THEO, PUST TAM TROCHU RYNU

Jedna z vyhod prace u Fidela je, ze si muzu pujcit auto. Minuly vikend jsme toho s mymi ceskoslovenskymi spoluzaky vyuzili a udelali si vylet do Utrechtu a hlavne na hraze projektu Delta Work, kam se clovek hromadnou dopravou prakticky nedostane. O Utechtu psat nebudu, i kdyz je to pekne mesto, jedno z nejstarsich v Holandsku. My jsme na nej nemeli moc casu a ani pocasi nam nepralo (a tudiz jsem ani nic nenafotil).

Za to hraze me nadchli. Ze Holandani maji sklony k megalomanii, jsem uz tak nejak tusil, a ze cast zeme ziskali vysuseni more, je pomerne zname. Ale kdyz to clovek vidi na vlastni oci, je to uplne neuveritelne. Impulzem k zahajeni projektu Delta Works byly katastroficke povodne v unoru 1953. Tehdy se sesla kazdorocni konstalace Mesice a Slunce zpusobujici vysoky priliv s abnormalni tlakovou nizi a voda hnana vichrici stoupla o 5 metru nad beznou hladinu. V dusledku toho popraskaly pobrezni hraze, znacna cast jihu Nizozemi byla pod vodou, utopilo se na 2000 lidi a 200 tisic prislo o domov. Povodne v Nizozemi se pomerne zasedne lisi od ceskych v tom, ze u nas staci par dni pockat a voda odtece, zatimco tady jakmile se jednou more dostane dovnitr, je zapotrebi nejdriv opravit hraze a vodu odcerpat, nez da zacit s obnovou.

Okamzite po povodnich zacaly prace na tom, aby se podobna katastrofa nikdy neopakovala. Kolem celeho pobrezi byly vystaveny hraze, ktere vlastne cele Nizozemi zmenili v obrovsky bazen z nehoz jsou jen dva odtoky - Rotterdamska vodni cesta a Haringvliet na jih od Rotterdamu. Krome ochrany pred povodnemi ziskalo jizni Holandsko projektem Delta Works jeste jednu vyhodu. Diky tomu, ze veskera ricni voda odteka jenom 2 misty, muzou rafinovanymi vraty, ktera se oteviraji za odlivu a zaviraji pri prilivu, dosahnout toho, ze voda v delte zustava vzdy sladka, coz se hodi jak pro farmare, tak pro prumysl. Cele je to rizeno na vratech Haringvliet, ktera tak ziskala prezdivku "Holandsky kohoutek". Aby nemuseli podobnym zpusobem zavirat ricni koryto u Rotterdamu a komplikovat prijezd lodi do nekvetsiho pristavu na svete, Europort, pousteji tam trochu vic vody nez je zapotrebi nechaji reku, aby sama more vytlacila.

Cestou na Haringvliet se projizdi dalnice vedouci Europortem a to je zazitek sam o sobe. I kdyz tudy prochazi prakticky vsechno, co se do Evropy vozi lodi, vetsi cast pristavu tvori rafinerie a jine chemicke
provozy. Predstavte si lovosickou fabriku tahnouci se na plose 30 km, coudici komini z nichz obcas slehaji plameny, rezava potrubi propletena jako spagety a uprostred toho vseho dalnicni krizovatka, kde se auta a zeleznice krizi ve ctyrech urovnich nad sebou. Pokud chcete nekdo natacet katastroficky sci-fi film, vrele doporucuju.


Z destiveho a vetrneho Holandska zdravi do zasnezeneho Ceska

Vaclav

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka

Login

Poslední změna: 2.5.2022, 21:51:03