LEPE A RYCHLEJI

Skola uz se plne rozjela, dokonce jsme dostali nejake ukoly, takze uz to neni takova flakarna jako na zacatku. I kdyz ze bych se nejak predrel se take rict neda. Bohuzel se ukazalo, ze ne vsechny predmety (a vyucujici) jsou tak super, jako ten prvni.

Tak napriklad predmet Umela inteligence uci postarsi profesor, ktery nepochybne je (nebo alespon byl) skvelym odbornikem na danou problematiku, ale v ostatnich ohledech je to trosku slabsi. Celou prednasku stravi vypravenim o manzelkach, jez se s nim rozvedly kvuli jeho workoholismu, o svych PhD studentech, kterym zadava neresitelne ulohy a dalsimi historkami ze zivota a na konci mezi reci konstatuje, ze do pristi prednasky si mame precist dalsich 100 stran knihy. Jeho mottem totiz je: "Cim mene casu na praci, tim drive a kvalitneji je odvedena." Proto nam celosemestralni kurz zkratil na 2 mesice s tim, ze pak pujde do duchodu. Na druhou stranu, na dotaz ohledne terminu zkousky nejdriv odpovedel "v dubnu" a po zmatenych prostech studentu dodal "Nebo v lednu. Neni to nakonec jedno?", cimz tomu nasadil korunu.

Celkove se mi ale zda uroven univerzity o neco lepsi nez v Cesku, minimalne co se tyka podilu memorovani a samostatne prace potrebne k ziskani zapoctu/zkousky apod.

NA PLAZE, POJDME NA PLAZE

Nejen skolou je clovek ziv, a tak jsme si hned prvni vikend naseho pobytu v Holandsku vyrazili s dvema spoluzaky z FELu, Honzou a Radkem, na vylet na nedalekou plaz Scheveningen (Prepsat vyslovnost se pokouset nebudu, ale na pozadani mohu po navratu domu predvest jakousi pribliznou variantu tak, jak jsem se ji naucil po 20 minutach treninku. Potrebny chrocht bohuzel zvladnu provest pouze nekolikrat denne, protoze jinak by hrozilo, ze uz nevydam dalsi zvuk nejen holandsky, ale ani zadnou jinou reci).

Plaz se nachazi v den Haagu, opacnym smerem nez je Delft. Nastesti nam temer od domu jezdi prima tramvaj az na misto. Samotny program na plazi se vzhledem k teplote vody (vlezl jsem tam po kolena a zas tak hrozne to nebylo) zredukoval na povalovani se na rucniku a hrani karet.

Pivo jsme si vzit bohuzel zapomneli. To se ovsem neda rict o domorodcich, kteri se nenachali zaskocit vysokymi cenami u stanku a vytahovali z tasek lahvace a sandwiche pripravene hezky predem doma. Holandane jsou hold narod sporivy a i doma se chovaji jak Cesi v Chorvatsku (jen pastiku jsem nikde nevidel).

JESTE UTAHNEME TAMHLETEN SROUBEK A MAME TO

Duvod, proc jsme do Schveningenu oproti puvodnimu planu nejeli na kole ale tramvaji, je ten, ze se Radkovi jeho bicykl predtim rozpadl. Reklamovat ho nemohl, dostal ho zadarmo od svych holanskych spolubydlicich (Ostatne je to vubec stistkar, protoze ac v zadosti o ubytovani zaskrtnul prakticky to same, co Honza a ja, vyfasoval pokoj v byte s 5 Holandskymi studenty a hlavne s takovymi vymozenostmi, jako je internet, televize, pracka nebo mikrovlnna trouba, o kterych si muzeme jen nechat zdat, a to za vyrazne nizsi najem. To uz je ale jina pohadka jmenem DuWo, kterou si necham na jindy).

Ja jsem na tom byl o neco lip. Kdyz jsem si privedl domu z obchodu (jmenem Recycle Shop, coz asi hovori za vse) sve krasne "nove" kolo, objevil jsem v cyklogarazi nalezici k memu bytu darek od predchozich najemniku - tri vraky kol v ruznem stadiu rozkladu. Takovou prilezitost by samozrejme byla skoda nevyuzit a tak se z Radka a me stali amatersti, ale o to odhodlanejsi opravari. Naradi jsme si nejake privezli a otazka nahradnich dilu se da snadno vyresit kratsi prochazkou po sidlisti - temer u kazdeho baraku se mezi popelnicemi obcas objevi vetsinou kompletne zrezle cosi, vzdalene pripominajici kolo. Kdyz jsme nasbirali dostatecne mnostvi slapek, tacu, sroubku, matek a dalsiho srotu, vrhli jsme se na opravu. Vetsinou to sice probihalo stylem jeden krucek kupredu, dva dozadu, ale po ohnuti dvou klinku, strzeni tri matek a nekolika hodinach prace kladivem se nam podarilo jeden z bicklu privest do stavu, kdy mu k pojizdnosti chybela uz jen vymena zadniho stredu nebo jeste lepe celeho zadniho kola. Na to uz nase primitivni nastroje nestacili a nezbylo nez vyuzit sluzeb jakehosi sberneho dvora, kde vyhozena kola rozebiraji na dily a nejak je recykluji. Tam zkuseny demonter kol odhadl zavaznost opravy na par minut a okazmite se na to vrhl. Podobne jako nam se mu s kazdym utazenym sroubkem dalsi tri rozpadly, ale evidentne vedel co dela a za trictvrte hodiny jsme odjeli s funkcnim "kolem", lehci o pouhych 5 euro za praci. Kolo pisu v uvozovkach, protoze jak poznamenal onen clovek, "this is not a bicycle but a collection of spare parts" (cili "tohle neni kolo ale sbirka nahradnich dilu") - ostatne, videli jste nekdy horske kolo s jednim prevodem a brzdou protislapem? Kazdopadne Radkuv vehikl jezdi doted bez vetsich problemu.

Po kladne zkusenosti s jednim opravenym kolem jsem se uz samostatne vrhnul na dalsi, tentokrat luxusni damske kolo v ruzove barve a s prehazovackou. Oprava byla vyrazne snazsi, ale vyzadovala investici 15 eur za cely novy predni rafek a plast. Kolo ted uz celkem dobre jezdi (a kazdou chvili si ho nekdo pujcuje). Dokonce prezilo i vylet do nedalekeho Rotterdamu, i kdyz nakonec doslo na hodinovou technickou prestavku kvuli rozpadle prehazovacce. Mimochodem, vylet do Rotterdamu byl peknym sobotnim programem (asi 12 km po cyklostezce podel kanalu), ale mesto jako takove moc zajimave neni. Ostatne neni se co divit, kdyz ho po valce museli prakticky cely postavit znova.

Treti kolo porad smutne stoji neopravene, ale na nej uz mi nezbyla nalada a po zacatku skoly ani cas.

DE KOP XXII.

Trosku me mrzi, ze jsem s mnohymi z vas nemohl na Pianosu na Lesni hry jet taky, ale nakonec se mistni urady a universita postarali, ze jsem chvilemi pripadal, jako bych tam vlastne byl.

Nastesti jsem jako obcan EU byl usetren temer legendarni procedury obstaravani viza (MINIMALNI doba pro vyrizeni je 6 mesicu, behem nichz clovek nema pravo ani na informaci, zda vubec zadost o vizum obdrzeli). I tak se ale jakozto clovek, ktery bude pobyvat v Holansku dele nez 4 mesice, musim nahlasit na mistni radnici, abych mohl patricne podchycen ve vsech moznych i nemoznych kartotekach. Cekal jsem nejake trivialni vyplneni jednostrankoveho formulare, ale to jsem uredniho simla seredne podcenil.

Podle zakona bych se mel nahlasit do 5 dnu po prijezdu, coz jsem take ucinil. Urednik byl velmi prijemny, ofotil si vsechny potrebne dokumenty, odevzdal mi obalku s nekolika formulari a domluvil si se mnou pulhodinovou schuzku priblizne o 10 dnu pozdeji.

Schuzka probehla minuly tyden a celych 30 minut jsme vyplnili dalsim xeroxovanim, podepisovanim dalsich formularu a placenim (diky clenstvi EU jsem platil jen 28e, jeste loni se platilo 430e). I tech 28 mi pripadalo jako dost penez, nez jsem se dozvedel jaky system navazujicich akci moje registrace vyvola. Moje udaje budou poslany na cizineckou policii, ktera vygeneruje povoleni k pobytu (a patrne mi ho posle postou). Dale bude uvedomen danovy urad, jenz vygeneruje danove cislo a tez mi ho posle postou. A v neposledni rade jakysi urad IND mi vystavi nejakou kartu potvrzujici muj pobyt v Delftu. Jelikoz ale "IND ma nyni trosku vice prace a mozna by se dalo i rict, ze nepracuje uplne idealne" (temer doslovna citace), trva vystaveni teto karty nekolik MESICU(!). Neodpostil jsem si rypnuti, ze 5 mesicu muj pobyt v Holandsku konci a jestli to tedy vubec stihnou. Bohuzel to nepochopil jako vtip a po kratkem zamysleni prohlasil, ze stihnout by se to melo.

Jenze pro urad je nepredstavitelne, ze bez takoveho nepochybne duleziteho potvrzeni by se nekdo obesel byt i nekolik dnu, a tak radnice vystavuje jakesi docasne potvrzeni. Jeho vydani bohuzel trva az 3 tydny, takze behem schuzky s urednikem clovek obdrzi jeste papir, ze proces registrace byl zahajen, jenz docasne nahrazuje docasne potvrzeni.

Takze za to vsechno je 28 EUR vlastne jeste docela malo, ne?

Univerzita nemuze samozrejme nemuze zustat pozadu a uplatnuje stejny postup. Po zapsani do pocitace mi napsali potvrzeni obsahujici moje studentske cislo (absolutne nezbytne pro jakykoliv dalsi ukon), 2 tydny na to mi poslali postou docasnou studentskou kartu a dnes mi prisel dopis s formularem, po jehoz vyplneni si budu moct vyzvednou snad jiz definitivni kartu.

Posilani dopisu je tady vubec nejoblibenejsi zpusob komunikace. Zalozil jsem si ucet v bance a pri te prilezitosti jsem v prubehu 14 dnu obdrzel uz 4 dopisy, ale IBAN cislo nezbytne pro poslani penez z Ceska nebylo ani v jednom. Uz dvakrat jsem se ptal primo v bance, ale univerzalni odpoved je "pockejte az vam to prijde postou".

A jako perlicku na zaver dodavam, ze heslo pro pristup na internet mi poslali e-mailem prave do te schranky, kam jsem se potreboval dostat, a ze abych se mohl prihlasit do kurzu holandstiny pro zacatecniky, musim napsat test z prvnich 3 lekci alespon na 75%. To uz me ale ani nemuze prekvapit.

Na druhou stranu, Holandane jsou vetsinou hodne prijemni a snazi se cloveku vsemozne pomoci. Bohuzel jsou ale natolik oblbnuti vsudypritomnou byrokracii, ze uz jim to ani nepripada absurdni.

VZHURU DO OBLAK

Kdyz jsem se pred vice nez rokem ptal jednoho Holandana, jaky je nejvyssi vrchol jeho zeme, odpovedel, ze netusi. Kazde male dite v Holandsku pry zna naprosto presne nejnizsi bod a jeho hloubku, ale o nejvyssi vrchol se prakticky nikdo nezajima. Mimochodem, definice onoho nejnizsi bodu je pomerne slozita (priblizne vodorovna plocha o plose priblizne 1 hektar, pristupna cloveku a zvery a nizsi nez jakakoliv jina zatravnena plocha v Nizozemi). Tento bod byl oficialne vyhlasen ministerstvem dopravy a vod, jmenuje se Nieuwerkerk aan den IJssel a jeho poloha je -6.74m oproti "Normalni Amsterdamske Hladine".

Bod nejvyssi se jmenuje Vaalserberg a nachazi se na miste znamem spise jako Dreilandenpunt, cili trojmezi Nizozemi, Belgie a Nemecka. Udaje o jeho vysce se pohybuji od 321 do 327,5m nad morem (opet NAH). Nekomu by se jeho vyska mohla zdat smesna, ale v porovnani s nekterymi jinymi zememi na tom Holandane nejsou zas tak spatne. Napriklad Danove dosahuji se svym Ejer Bavnehoj pouhych 173 m a jeste hur jsou na tom dejme tomu na Tuvalu (unnamed location, 5m), Howland Island (unnamed location, 3m) nebo dokonce Kingman Reef (unnamed location, 1 m).

Mne kazpopadne va Vaalserberg lakala jednak moznost odskrtnout si dalsi nejvyssi vrchol, druhak moznost podivat se do casti Holandska, kterou jsem jeste nevidel.

Pokusy o presvedceni kamarada meho francouzskeho spolubydliciho, ze bychom si mohli udelat jeho autem vylet 200 km tam a 200 zpatky, selhaly a cena vlaku mi nedavala jinou moznost nez vyzkouset dostat se tam stopem. Samozrejme hrozilo riziko, ze se nekde zaseknu pres noc, ale konstatovani spravce webu o stopovani v Holandsku, "mohlo by to jit stihnout", bylo pro mne jasnou vyzvou. Detaily popisovat nebudu, jenom muzu potvrdit tvrzeni na onech webovych strankach, ze prumerna cekaci doba v Holadnsku je kolem 15 minut. Ja jsem se do toho trefil prakticky presne. Cesta probehla bez vetsich komplikaci az na posledni usek, kdy mne vezli dva Marokanci. Kdyz jim zavolal jejich sef, museli zmenit cil jizdy a vysadili me vecer v nejake zapadle dire, odkud jsem kousek musel dojet autobusem a pak vlakem. (Mimochodem, kdyz jsem se ucil spanelsky, nenapadlo, ze to vyuziju pri stopovani v Holandsku pro domluvu s Arabama :) ).

Samotny Dreinlandenpunt nebyl spatny, i kdyz na muj vzkus trosku preturizovany (neni divu, pri 2 milionech navstevniku rocne). Vyfotil jsem se u znacky nejvyssiho bodu, vyvezl se na vyhlidkovou vez a porozhlidl se po vsech trech zemich. Jeste hezci ale bylo putovani poslednich 20km od dalnice ke kopci, napul pesky, napul stopem, v malebne krajine posete vetrnymi mlyny a zelenymi pastvinami s pasoucimi se koni, kravami a ovcemi. A k tomu jeste nadherne pocasi doznivajiciho babiho leta (ktere nas ted uz bohuzel asi definitivne opustilo).

DOPISY CTENARU

"Pripadne okoreneni foteckama vitano"
Obrazova priloha obcasniku byla prave zpristupnena na adrese http://trasa20.takpraha.cz/vlakno.php?tid=17.

Ministry of simplification v Belgii
Vladni sestavu Holandka jsem zatim nevidel, ale nepochybuju, ze podobne anti-byrokraticke ministerstvo maji taky. Clovek se pak vubec nedivi, ze EU vypada tak, jak vypada.

"Delft, Delft,... To ja tam, co je ta slavna vestirna? Ta, jak ma ten svuj programovaci jazyk? :))"
Vlastni programovaci jazyk univerzita ma a jmenuje se Asterix. Jeho rozsireni o nejake nove kontrukce bude asi nejdulezitejsi a nejslozitejsi semestralkou. A na to by se mi nejaka ta vestirna docela hodila.

"Co me zaujalo je ten pocet obyvatel Nizozemska, co jsi uvedl. Ja ma totiz pocit, ze Nizozemsko disponuje neco pres 16OOO obyvateli, nebo si to takto aspon pamatuji z nejakych prednasek."
Ty udaje jsem opsal z brozury, kterou jsem dostal na fakulte (rozdavani brozurek je druha narodni posedlost, hned po posilani dopisu). Nechci se hadat, tvoje cislo se mi zda nejak podhodnocene :) Mozna by to sedelo, kdyby tim minen pocet cistokrevnych Holandanu. Zbytek by v tom pripade byly Arabove a Cinani, coz by alespon v Delftu sedelo.

"samozrejme me zajima vse co se deje tam v te dali za horama v zemi, kde zadne hory nemaji:)"
viz vyse

A to je pro tentokrat vse.

Mejte se pekne v te nasi vlasti, ze vzdalene zemicky za devatoro kanaly a jednim kopeckem (ale stale u nas doma v EU) vas zdravi

Vaclav

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka

Login

Poslední změna: 2.5.2022, 21:51:03