Predem upozornuji, ze cele tohle cislo je venovano jen a pouze mistni universite, jejimu chodu (CAST 1), vyuce (CAST 2) a dale pak laboratorim a tomu co se tady ve vede dela a co tu delam ja (CAST 3). Takze je urceno jen pro uzsi okruh tech, ktere toto opravdu zajima (ostatni pred ctenim opravdu varuju, nebot tohle cislo je zrejme jeste delsi nez ta predchozi :-).
The University of Queensland patri mezi nejlepsi a nejvetsi Australske university. Ma pres 30 tisic studentu, z toho asi 12 % zahranicnich (to se ale lisi obor od oboru, napr. technicke obory jsou vic nez zpulky asijske). Z nejvetsi casti je lokalizovana v jedinem kampusu universitni ctvri St. Lucia lezici asi 8km od centra Brisbane.
Stejne jako jinde v anglo-americkem systemu i zde se studuje opravdu universita, fakulty jsou spis jen jiste administrativne spravni jednotky, ktere ale studenta zas tak zajimat nemusi. Student ma priblizne predepsano svym hlavnim studijnim programem co ma absolvovat, jinak ale muze chodit na jakekoliv jine prednasky na cele uni.
Vsichni tady nejdriv delaji undegraduate/bakalare (3 roky), ktery je obvykle zejmena zpocatku dosti obecny, napr. Science, a teprve v jeho prubehu se clovek muze, ale nemusi, castecne specializovat tj. napr. si vybrat zda chce delat matiku, fyziku, chemii ci biologii. Kdo chce zustat v akademicke sfere, tak pak jeste po bakalari dela 4. specializovany rok tzv. Honours, behem nehoz pracuje na necem jako je u nas diplomka. Po honours lze jit na kratsi Masters nebo na delsi PGD.
Cela administrativa tady funguje centralne pres pocitac. A musim rici ze opravdu funguje a ze to radu veci ulehcuje. Pristup k pocitaci neni problem. Je to dokonce do jiste miry povinnost. Kazdy student ma na uni e-mailovy ucet, ktery je povinnen cist. Universita s nim totiz muze pres nej komunikovat a co poslala na e-mail predpoklada, ze student cetl. Parkrat tak treba ze dne na den bylo zmeneno misto prednasky, ci dodany dodatecne instrukce k domacim ukolum. Zkousky jsou rovnez z vetsi casti organizovany centralne a jsou temer bez vyjimky pisemne.
Jinak musim rict, ze jiz me prvni dojmy z uni byly velice pozitivni. O nove mezinarodni studenty se tady staraji opravdu prikladne. Pocinaje fungujici databazi ubytovani, poradnou o najemnich smlouvach a pripadne i zdarma ridicem, ktery s vami prislusne vybrane inzeraty objede, pres radu uvodnich seminaru (mozna az moc) o fungovani uni az po nektere organizovane spolecenske akce, to vse pomohlo pomerne rychle se aklimatizovat.
Vubec z celeho fungovani university pak opravdu citite, ze jeji pracovnici tam jsou pro Vas a ne vy pro ne. I kdyz Vam treba s necim pomoci nemohou, snazi se alespon poradit a delaji to s ochotou a s usmevem.
Cely ten profi pristup je urcite z velke casti dan tim, ze za studium se tady plati skolne.Skolne je vsak v Australii reseno docela rozumne a myslim, ze netvori zadnou prekazku pro dosazeni vzdelani i chudsich studentu. Pokud totiz Australan chce, nemusi predem platit nic, plati to za nej stat formou jakesi pujcky, kterou musi zacit dotycny splacet ve chvili, kdy zacne mit nejaky rozumny prijem. Navic, ac se to na prvni pohled nemusi zdat, Australie je celkem welfare state. Bohata zeme, ne moc obyvatel a tudiz si to muze dovolit. Bylo by to na delsi samostatne povidani, ale vcelku se da rict, ze kdokoli socialni podporu potrebuje, tak ji dostane. Napr. muj spolubydlici Nick tak muze vesele bezstarostne studovat, nebot dostava kazdy tyden od statu, jakozto starsi samostatne zijici student, asi $160, za coz se da celkem rozumne prezit.
Ovsem mezinarodni studenti (teda krome nas par stastlivcu, kteri jsme tu v ramci vymenneho pobytu) plati vyrazne vic nez Australane a pochopitelne zadne podpory nedostavaji . Je tedy docela logicke, proc si je snazi universita alespon castecne hyckat.
Ja tady chodim jen na dva predmety a to navic jeden je ciste biologicky (DNA&protein technology) a druhy takovy prehledovy o moderni biofyzice (Topics in Modern Biophysics), takze nejak verohodne srovnavat uroven vyuky ci narocnost studia tady a u nas nemohu a rada veci je mozna jen muj subjektivni dojem nepodlozeny dostatecnou statistikou.
Presto, neco by se asi ale zobecnit dalo:
Prvni veci, na kterou jsem zpocatku nadaval a kterou si ale nakonec velmi pochvaluji je to, ze jak na biologii, tak na fyzice vetsina prednasek trva 50min. To samozrejme trochu komplikuje tydenni rozvrh, ale z druhe strany je to opravdu tak akorat doba, po kterou se clovek zvladne soustredit. Nestava se pak, jako u nas, ze pri trihodinovem maratonu polovina poslucharny usina.
Naprostym standardem je pri prednaskach pouzivani dataprojektoru a PowerPoint prezentaci a rovnez to, ze prednasejici da sve lecturenotes v tistene ci pocitacove forme k dispozici, obvykle pred prednaskou, takze je mozno si do nich delat poznamky. Musim rici, ze tento system, kdy neni nutno zurive opisovat veci z tabule, me naprosto vyhovuje.
Co se tyce predmetu, tak ty jsou obecne obsahlejsi nez u nas (standartni jsou 4 predmety za semestr, vic nez 5 uz prakticky zvladnout nelze) a obvykle se pri nich vystrida vice prednasejicich. Nevim jak je to v zakladnich kursech, ale pri tom, co jsem delal ja, mi to naprosto vyhovovalo. Pod hlavickou jednoho predmetu je asi mozne veci lepe usporadat a nejvetsi vyhodu systemu vice prednasejich (umocnenou navic obrovskou vedeckou kapacitou na UQ) jsem pak spatroval v tom, ze dana temata prednaseli lide, kteri to tady opravdu delaji. A na prednaskach je to pak skutecne znat.
Celkove mi vyuka prijde takova vice nazorna, je to mene o rovnicich a vice o aplikacich. Je taky hodne snaha do vyuky zabudovavat aktulani vedecke vysledky, napr. ve forme diskuse novych clanku z vedeckych casopisu,... a studenti jsou casto vedeni si informace sami vyhledavat a pak nejak prezentovat. Rekl bych, ze asi celkove se nejde tak do hloubky a do detailu jako u nas, ale z toho co se odprednasi si mozna student odnese vic.
Zajimavosti je ze, pri zkouskach na fyzice ma clovek k dispozici naprosto veskere rovnice, ktere muze potrebovat, a to vcetne tech zakladnich typu E=h.f, ... takze teoreticky opravdu zpameti nic umet nemusi.
Co je pak zretelny rozdil (nerikam ze mnou vitany :-) oproti kursum u nas a plati tady obecne asi pro vsechny obory, je mnohem vetsi podil prace v prubehu semestru (domaci ukoly, prezentace na seminarich, ...). U nekterych predmetu tak pak treba zaverecna zkouska tvori jen 1/4 vysledne znamky.
Jak jsem jiz psal drive, pracuji tady na fyzice i na jistem vedeckem projektu a tak jsem myslim uz tak trochu ziskal i prehled o tom, co se tady dela. A myslim ze mohu rict, ze se tady dela moc zajimava fyzika a na spickove urovni. Je to docela dobry pocit, kdyz se na schuzich oddeleni kazdou chvili oslavuje nejaka publikace v Nature, Science nebo PhysRevu :-)).
Hodne dobra a zajimava je tady treba optika. Krom atomove spektroskopie, laserovych atomovych pasti ci kvantovych tecek, tady delaji moc zajimave veci treba s vyssimi laserovymi mody ci s kvantovou optikou. Hodne maji nektere veci propojene se skupinou teoretiku, ktera tady pracuje na kvantovem pocitani. Podarilo se jim napriklad provest nektere zakladni operace s Q-bity pomoci linearni optiky. Mam z toho takovy pocit, ze jestli nekdo nekdy nejaky kvantovy pocitac v budoucnu sestroji, tak s velkou pravdepodobnosti v tom budou hrat roli prave lidi z UQ.
Biofyzika je tady tak trochu rozstrkana mezi fyzikalni a biologickou fakultou. Na fyzice spis zacina, ale do budoucna se ma dosti rozvijet. Je zde zahrnuta pod tzv. Centre for Biophotonic and Laser Science a zahrnuje jednak opticke mikromanipulace (tedy to, co tady delam ja) a druhak se buduje oddeleni na Biomedical imaging and sensing, pod coz spada opticka koherencni tomografie, konfokalni mikroskopie ci vyuziti holografie pro zobrazovani bunecnych procesu. Na biologii jsou pak nektera strukturni oddeleni (NMR, RTG, mikroskopie,...), aplikovana fluorescence a elektrofyziologie (mereni membranove potencialu a iontovych proudu pres membranu).
Z prednasek na biologii jsem ziskal i jistou zakladni predstavu o deni v nefyzikalni biooblasti UQ. A vypada to taky moc zajimave. Treba jistou dobu jsem chodil dobrovolne i na prednasky z vyvojove biologie (moc dobry prednasejici) a to co uz dneska tady umi delat s kmenovymi bunkami, to je proste uzasne.
Ja jsem se tady vedecky usadil v tom Centre for Biophotonics and Laser Science a pracuji tu na projektu, ktery se tyka Opticke pinzety. To je zarizeni, kde je pomoci laseroveho svazku (typicky IC, aby to neabsorbovalo), zfokusovaneho na difrakcni limit, mozno (na zaklade rovnovahy gradientnich sil a tlaku zareni) zachytit zachytit mikrocastice (nejcasteji mikronove polymerni kulicky, k nimz byva obvykle objekt studia prichycen) a prostym naklapenim zrcateks nimi pohybovat. Pomoci sofistikovane detekce je pak mozno merit i nanometrove posuny a po kalibraci i sily v radu pikoNewtonu, jez na castice pusobi. Lze pomoci toho tak zkoumat treba sily, ktere generuji v bunkach jednotlive makromolekuly (napr. molekularni motory) nebo vzajemne interakce bunek ci jejich organel. V nebiofyzikalni oblasti se uvazuje o vyuziti treba pro supercitlive mereni sil v AFM.
Tady v laborce pridali k moznosti s castici pohybovat i moznost castici otacet. To uz bohuzel nejde se vsim, ale pouze pokud je ta castice dvojlomna, nebot se pri tom vyuziva moment hybnosti predany behem zmeny polarizace. Pouzivame tedy krystalky kalcitu a zejmena pak jeho modifikaci vateritu, ktery ma tu vyhodu ze tvori krystalky temer dokonale kulove. Pomoci hratek s polarizaci pak muzeme opticky merit jak moment hybnosti, kterym na castici pusobime tak rychlost jeji rotace, no a jako jedno z moznych vyuziti z toho pak spocitat treba viskositu okolni kapaliny.
Prakticky totez, co se dela s polarizaci, se pak taky da delat (teoreticky jeste lepe, nebot bez nutnosti mit dvojlomne castice) i pomoci momentu tech vyssich laserovych modu. To je dalsi vec, kterou ted budeme v laborce zkouset. Je kolem toho i docela zajimava a slozita teorie, na kterou tady nastesti mame jednoho borce, kteremu vsichni duveruji, nebot nikdo jiny do toho nevidi :-).
Ja si tady hraju s necim, co si sice vsichni myslime, ze asi fungovat nebude, ale za zkousku to stoji a mozna z toho cestou neco vypadne (a vzhledem k tomu, ze z projektu nepotrebuji zadny formalni vystup za kazdou cenu (jako treba diplomanti), tak jsem si to mohl dovolit). Jednak jsem mel znovu sestavit a odladit aparaturu opticke pinzety s merenim momentu hybnosti, ktera uz tu jednou sice postavena byla, ale od te doby se mnoho casti jaksi poztracelo a rozebralo a pak zkusit, jestli nebude mozne protlacit rotujici castice pres membranu dovnitr bunky, ci alespon liposomu a zmerit tam mikroviskositu. Bohuzel ty castice jsou dost velke a normalne by rozhodne pres membranu neprosly a ani idea, ze to bude fungovat jako vrtacka, asi moc nadejna neni.
Avsak bez ohledu na konecny vysledek to je skvela zkusenost a myslim, ze jsem se tady uz pri tom hodne veci naucil. Jednak radu veci o mikroskopii a o systemech opticke pinzety a dale pak i praktickou praci s optikou (ladeni trasy svazku pomoci zrcatek, cocek, beam-spliteru, ..., mereni parameteru svazku,...) a hratky s polarizaci a s detektory. V neopticke casti jsem pak pricuchl trochu k chemii a priprave liposomu (byd ty se nam porad moc nedari) a tech rotujicich krystalku.
Takze shrnu-li to, jsem zatim moc rad, ze jsem tuhle cestu podnikl (ale to uz jste asi poznali z predchozich radku) a myslim, ze se mi ty zkusenosti budou i v budoucnu hodit.
Tim koncim akademicke cislo.
Mejte se moc pekne (a kdyz se budete nudit, tak treba zas napiste neco vy me :-)).
Martin
Březen 2024 | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
Duben 2024 | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
29 | 30 |