Jarní vandr v Česko-Saském Švýcarsku

Ahoj kamaradi,

minuly vikend jsme uskutecnili dlouho ocekavany jarni vandr. Ucast se ocekavala nizsi, v patek rano to vypadalo na 6 lidi, coz je vzhledem k charakteru akce a pohodli lidi docela pekne cislo. Bohuzel behem posledniho dne pred odjezdem jsou ztraty, Kamile v odjezdu zabrani nemoc a Jirkovi R. zase prace. Takze pocet se ustalil na ctyrech. Jirka, Radek, Zdenek a Marcela.

Od Mlade Boleslavi cestujeme dokonce jiz spolecne jednim vlakem. Cesta delsi spise na cas nez na km pohodove plyne, osvezujeme se pri ni ovocnou stavou z revy. Z Rumburku stojime v plne lokalce, ale je zde legrace, polovinu lidi tvori podivne zeleni lide jako my. V pul desate vystupujeme v Brtnikach na hl. nadrazi, spolecne s nami parta asi 12 lidi podobne postizenych jako my na jinych akcich. Organizator jejich akce se jim snazi vysvetlit zacatek nejake nocni bojovky, ostatni premysleji, zda bude mit otevreno Ital nebo Reznik. Asi 3x se nas ptaji, zda k nim patrime. S jejich pomoci prijdeme na to, ze Reznik je lepsi, ma otevreno. Je plno, ale pekna obsluha nam dovoluje pivo ven. A potom uz zacina prset. Ustupujeme na chodbu a za chvili nas vrchni vtahnul dovnitr. Hospoda ma skvelou atmosferu, to se vyciti citem, kytary, trempove, turisti, lidi. Pohoda dana souhrou okolnosti a my uprostred.

Asi v pul jedne uz neprsi a vyrazime si na kopec za Brtniky najit nejaky pelisek. Mokre jehlici je krasne mekounke, s vybavenim pro 6 si ve 4 budujeme dvou- hvezdickovy Hotel Hillary. V noci prsi, rano je celkem teplo a mlha. Atmosfera prirody krasne ladi s nasi akci.

Prochazime prvni skaly, strze, skalni hrad, cesta krasnou prirodou. Potkavame dalsi trempy, my jsme proti nim turisti, vzhledem k velikosti nasich batohu. Asi kazde 2 hodiny zaprsi, ale pouze prehanka, da se v tom chodit. Marcela dest uspesne plasi pracnym vytazenim plastenky. Po lese lezi drobne ostruvky snehu, trava nema ani naznak zelene, tady je teprve konec zimy, do jara zbyva... Teren je clenity, ale ne moc narocny, presto postupujeme zvolna, je nam fajn, snazime se videt vse, co je zde k videni. Prochazime take Zemskou branou, je to pruchod ve skale, projit se da pouze potokem, za branou je asi 200m kanon, koncici kolmo tekouci rekou Krinici, za ni je uz Nemecko. Krasne misto. Zde Radek neporusil svoji tradici a hodil koupacku, takovou minutovou. Pro me nepredstavitelne, studena voda brr! Potom zkousime variantu cesty bez znacky podle mapy, zde je to velmi nejiste, ale my jsme si vybrali velmi snadny usek ohraniceny znackami.

K veceru, asi pred sedmou, dorazime do hospudky Na Tokani, kterou jsme meli vytypovanou a doporucenou. Mimo 2 lidi jsme zde sami, v krasne prosklene drevene verande. Zde je doba mimo sezonu na vandr idealni. Celkem jednoduse se dohodneme, ze dnes jeste neco ujdeme, a protoze uz je tma, tak nezalezi na tom, kdy vyjdeme. Tak odpocivame v hospudce, ochutnali jsme dokonce sulc. Vyrazime pred desatou, jdeme po silnici asi 6 km, krasne se nam vyjasnilo. Delame si pelisek a po veceri (po pulnoci), popijime svarak riznuty medovinou.

Rano je o poznani chladneji, protoze se vyjasnilo, ale zima nam v noci nebylo, pouze Marcelu zrejme chladily 3 vrstvy obleceni a rukavice. Vstali jsme dost pozde a bohuzel se vypravovali jeste dele. Ranni slunce se mezitim zmenilo v dopoledni a pekne hralo. Po chvili cesty lezeme na skalni hrad Saunstejn, velmi clenite misto se schody, zebriky, souteskou a nahore peknou vyhlidkou. Prolezt s batohem na zadech nebylo vzdy jednoduche. V sobotu jsme vnimali predevsim skalni utvary v lese, v nedeli se raz meni a splhame ruzne v uboci kopcu a skal a jasne slunecne pocasi nam umoznuje krasne vyhledy. Krasnou zastavkou je Mala Pravcicka brana. Schazime do vsi Mezni Louka k trpaslikum a rychle lezeme zase vzhuru smerem k Pravcicke brane. Cestou jsou uzasne skalni steny. Zmizeli trempove a vyrojili se turisti. Vyhlidku zeshora z pod brany nam zmarila soukroma hospoda uzavirajici soutesku pod branou.

Jdeme do Hrenska. Podle me oskliva vesnice, kde jsou pouze trpaslici, Vietnamci a ostatni prodejci vseho stankoveho. Mame kliku a dockame se autobusu, ktery nas sveze do Decina. Kdyby nejel, vypadalo to na odjezd z Decina nekdy ve 3 rano. Posledni sok byl, kdyz na zastavku prijel mikrobus, jiz skoro plny. Ridic nas vzal a byli jsme radi, na rozloucenou nam rekl ahoj, asi mel rad trempy. A potom byla uz jen cesta vlackem. Dojidame dobroty z batuzku a dopijime ovocne stavy, ktere jsme cely vikend nosili na zadech. V pul devate na hlavaku rozpoustime nase male spolecenstvo.

Podle meho nazoru slo o velmi povedenou akci, krasne vsestranne vyvazenou, plnou pohody, krasne prirody, sportovni turistiky, taboreni, s ukazkou velmi pestreho pocasi. Ti, kteri nejeli, mohou litovat, my, kteri jsme si vandr uzili, se tesime na dalsi.

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka