Reportáž z Lesních her (pro ty co tam nebyli)

22. lesní hry ve stylu Rychlých šípů se konaly 15. -- 17. září v táboře u Velké Chmelištné, okr. Rakovník. Organizační tým tvořili Jiravovi, Konopáskovi, Jana J., Tomáš S., Káča H., Vašek, Půlpán, Klára a Lenka. Účastnilo se cca 65 lidí, byli rozděleni do 8 družstev s foglarovskými názvy (Podkováci, Zámosťáci, Rezavé klíče, Uctívači ginga, Žlutý kvítek, Černí jezdci, Potápníci, Dabinelovci).

Mirkové, Jarkové, Jindrové, Červenáčci, Rychlonožkové, Dlouhá bidla, Bohoušové a Štětináči se sešli s pořadateli v ulici Za Haštalem, pak následoval přesun ke kostelu sv. Šimona a Judy, u kterého proběhla módní přehlídka nejnovějších modelů ve stylu "Dobrodružství v temných uličkách". Odjezd z Prahy byl na Radlické, účastníci i věci byli úspěšně naloženi a naskládány a kolem osmé se mohlo jet. Na štvanici se každé družstvo rozdělilo na tři skupinky, které byly postupně vysazovány z autobusu. Výsadky si organizoval autor štvanice Jirka K., ostatní pořadatelé jeli rovnou na místo pokračovat v přípravách. Štvanice vyšla podle předpokladů , k žádným extrémně pozdním příchodům nedošlo.

Sobotu jsme zahájili rozcvičkou, první soutěží po nástupu byl jako vždycky drvoštěp. Tentokrát se stavěly tzv. vůdcáky /něco jako stupně vítězů/, každé družstvo muselo navíc na tu svoji stavbu vystoupit a udržet se na ní. Další sobotní soutěže : šéfové poznávali poslepu podle obličejů členy svých družstev, na další soutěž bylo slepé celé družstvo kromě navigátora, úkolem bylo srazit kládou pingpongový míček postavený na barelu, štafetový běh spojený s přeléváním vody z jedné lahve do druhé, prolézání hustníku včetně jedné díry v plotě -- členové družstva byli navázáni na provázek, šla dvě družstva proti sobě

V sobotu odpoledne bylo kolečko po okolí tábora. Po každém splněném úkolu se družstvo muselo vrátit na základnu v táboře, kde se dozvěděli příští stanoviště. Já jsem byla na stanovišti, kde se bloudilo stínadelskými uličkami -- mezi stromy bylo z provázku udělané bludiště včetně několika slepých odboček V dostatečné vzdálenosti /aby nebylo bludiště vidět/ jsem členy soutěžící pomocí šátků "oslepila", dovedla je k němu, celé družstvo muselo projít bludiště až nakonec. Bylo zajímavé sledovat, jak na to kdo šel. Nejrychlejší způsob bylo postupné vysílání "zvědů" na každé křižovatce, i když je to jen můj subjektivní názor, žádnou ze soutěží /kromě nedělních soutěží postaviček, viz dále/ jsme nijak moc nehodnotili, šlo hlavně o to jenom si tak hrát.

Další disciplínou bylo ztvárnit podle svých představ Let Jana Tleskače. Od nás předtím dostali balicí papír a provázky, ostatní bylo na jejich představách. Na nic konkrétnějšího ohledně téhle soutěže si už nějak nevzpomínám, jenom si pamatuji , že jedno družstvo využilo nalezený rezavý rám z kola.

Poslední soutěží byla Prométheova štafeta /štafetový běh po louce se zapálenými pochodněmi na 15 minut + jedno kolo/. Pak už se jenom zapálil oheň, hrálo se, zpívalo, taky se předváděly scénky ze života Rychlých šípů. Odborná porota nejvíc ocenila ztvárnění epizody "Rychlé šípy hrají divadlo". Během noci začalo pršet, takže nejvytrvalejší část účastníků se přesunula pod střechu, kde se hrálo a zpívalo až do ....nevím přesně, za sebe bych to odhadla tak na půl čtvrtou.

V neděli vytvořili účastníci družstva složená z postaviček, první soutěží byla "zpráva na nosech". Každý si nalepil na nos samolepku s písmenem a číslem, které určovalo jeho pořadí ve větě. Soutěž se odehrávala v obdélníku o "několika čtverečných metrech", takže místy vznikala hustota podobná té co bývá v pražské MHD po ránu. Za úkol bylo okukovat své spoluhráče a tak sestavit celou větu.

Pak se soutěžily jednotlivé postavičky, každá ve své disciplíně, které částečně vycházely z jejich příhod:

Mirkové Dušíni
běh s vhozením polena pod nohy, navíc byl vždy po několika metrech položený papír s nějakou zásadou /např. Myj se, cvič,..atd./, po doběhnutí museli všechno sepsat podle pořadí

Jarkové Metelkové
běh spojený s postupným oblékáním předem odložených svršků

Červenáčci
bloudění ve Stínadlech, jít poslepu podle provázků umotaných mezi stromy, každý Červenáček měl svoji barvu provázku, a musel po něm dojít až nakonec, vyráželi všichni najednou, každý odjinud

Rychlonožkové
deštníkem prostrkat plechovku s limonádou šiškovým slalomem, plechovku vypít, a doběhnout s otevřeným deštníkem do cíle

Jindrové Hojeři
pití na třešně. Místo třešní chroupali tuším popcorn, vodu pili brčkem z ešusů, nakonec lezli po čtyřech do cíle.

Dlouhá bidla
divácky velice atraktivní disciplína. Z vody, mouky, solamylu a přírodních přísad /listí, jehličí, hlína/ byl vyroben "humus", z kterého poslepu lovili gumové rybičky.

Bohoušové
poslouchali pomocí papírového kornoutu u "klubovny" Pavla, který dokolečka četl jeden text, pak to museli co nejpřesněji zaznamenat. /Vzdálenost mezi Pavlem a Bohouši byla několik metrů/

Štětináči
skákali v pytli pro krysu

Odpoledne plnilo každé družstvo jeden úkol v okolí tábora, za jeho splnění dostali část zprávy o ježku v kleci. Takže aby byl nalezen, museli se dát všichni dohromady. Jako odměnu za nalezení ježka rozdal Široko všem keramické ježky v kleci a památeční kartičky, pak už nastal závěr. Vyhlásili jsme nejlepší postavičky v jednotlivých disciplínách, a předali vlajku příštím pořadatelům.... I na tomto místě konání lesních her nebyla voda. Ale tentokrát jsme tomu neunikli, všichni pořadatelé byli přivázáni ke stromu a politi. Toť asi všechno, pokud jsem něco zapomněl nebo napsal jinak než to bylo, klidně to opravte.

Pro Vontskou kroniku napsal Široko

Krátce

Navigace

• novinky
• stalo se
• kalendář
• fotky
• kolem Česka
• online zpěvník
• zpěvníky
• sport
• různé
• pokec

Uživatelská nabídka